Kardinál Dominik Duka, donedávna pražský arcibiskup, celebroval v Nitře mši při cyrilo-metodějské pouti. Podle slovenského serveru Štandard připomněl také historické napětí mezi Slováky a Čechy, zejména protesty proti pražské vládě během pouti v roce 1933. „Historie se bohužel znepokojivě opakuje,“ řekl Duka a omluvil se Slovákům za ty Čechy, kteří je v současnosti chtějí poučovat o demokracii a svobodě. „Zapomněli, že demokracie, jak říkal Masaryk, předpokládá úctu, zbožnost i toleranci. Takže promiňte,“ omluvil se podle Štandardu Duka.

Vztahy mezi Českem a Slovenskem jsou zřejmě nejhorší od roku 1967. Tehdy koncem srpna Antonín Novotný demonstrativně odjel ze slavnosti Matice slovenské v Martině. Během této návštěvy urazil představitele Matice slovenské, když odmítl převzít jejich dary, obviňoval je z podpory separatismu a své manželce Boženě zakázal přijmout dary se slovy: „Božka, nic neber.“ Následně se urychleně vrátil do Prahy.

Netrvalo dlouho a Novotný padl a přijeli Rusové a následoval Husákův režim, normalizace, jakási „farská republika‟ natřená na rudo. To jen na připomínku, dnešní skřípání má úplně jiné příčiny.

Harmonie mezi Prahou a Bratislavou, rozumně vzato, panovat nemůže. Deklarativně nezávislé a autonomistické Slovensko je reálně proruské. Jakmile létají rakety a drony, neutralita je naprostá iluze. Postoj české vlády je v základních rysech pochopitelný. V tomto ohledu se obě vlády sladit nemohou a aby došlo ke změně, musí se změnit doslova režim v Praze – o což mnozí usilují. Takže znovu, historie se opravdu opakuje, jak poznamenal Duka, Slovensko se nechává uhranout autoritářstvím, kdežto Češi tíhnou spíš k plebejské verzi ukecané demokracie. S tím se zřejmě nedá nic dělat, to je prostě v genech.

Ďábel se ale skrývá v detailech. Nesoulad se dá vyjádřit elegantněji, než jak to dělá Fialova vláda. Je mnoho důvodů k obavám, že na Slovensku se necítí dotčeni jenom národovci. Slováci jsou obecně vůči české přezíravosti k „dráteníkům‟ oprávněně citliví. Stopy fialismu na Slovensku proto zůstanou zřetelné dlouho potom, až se dnešní premiér vrátí ke svému poslání profesora a bude učit mladé lidi, jak se správně dělá politika. Dukova omluva to nespraví. Buďme si ale jisti, že si ji Slováci budou pamatovat.

Ještě dodám, v roce 1933 šlo o Pribinovy slavnosti a informace o nich najdete zde.