Nové číslo Respektu přináší další odhalení ve věci zašantročených miliard, odhalených švýcarskými úřady. Skandál se šíří jako olejová skvrna, už je v tom i prodej Škody Plzeň firmě Appian, lítá v tom Martin Roman a celá skvadra kolem zázračně zbohatnuvšího ex-ministra vnitra a ex-premiéra Stanislava Grosse, ex-miláčka sociálních demokratů.

Na celé věci je nejpikantnější to, že na podvody v Česku museli přijít Švýcaři. Nedávno jsem se tu po mailu dohadoval s jedním čtenářem, který nesouhlasil s mým tvrzením, že každý občan (s výjimkou vyvolenců) cpe státu do chřtánu padesát halířů z vydělané koruny. Ale ona je to plus mínus pravda, když do toho započteme všechny ty daně na benzín a DPH a povinnou podporu ČT a další vymoženosti. Přitom výkon státu je, jak to vypadá, nulový, když nejen nedovede krádeži zabránit, ale dokonce si jí neumí všimnout.

To samozřejmě vede k absurdním koncům. V posledním Reflexu čteme rozhovor s panem Babišem, nově pečeným bojovníkem proti korupci. Kdyby Pavlína Volfová se svým diktafonem zašla do hospody Na růžku, mohla by takových rozhorlených rozhovorů natočit tucet. Ovšem tento nesmysl je možný jen za současné marasmatické situace. Premiér, který nahradí ministra odkláněče šestnácti miliónů člověkem úzce spojeným jihočeským kmotrem, aby "si naklonil jihočeskou ODS", ten opravdu není záruka toho, že se o vládu práva v České republice budou starat orgány placené z těch padesáti haléřů z každé koruny lidí, kteří pracují a ty koruny nelehko vydělávají.

 Dosti obvyklého nářku. Teď si položme otázku, kdo cpe Respektu ta úžasná odhalení. Že by to byl výsledek geniální investigativní práce Respektu, tomu snad neuvěří ani pověstný Pepek Vyskoč.