Škromachovy stesky
U nás je slovo socialista podle přítele Škromacha nebezpečné, neboť má v naší společnosti "určité konotace". Marná sláva, bodejť by nemělo, vždyť jsme žili v Československé socialistické republice. Navíc sociální demokraté svým smýšlením i politickým programem socialisty nejenže připomínají, oni jimi skutečně jsou. Mnozí z nich strávili dlouhá léta v KSČ (seznam by byl dlouhý, jméno soudruha Škromacha v něm také najdeme), případně v Československé straně socialistické (seznam by byl už kratší, ovšem figurují v něm i tak významné osobnosti ČSSD jako Paroubek či Zaorálek). Jejich členství v stranách Národní fronty v nich stopy zanechat muselo, byť by se oranžovou barvou natírali od rána do večera.
Někteří... ehm... sociální demokraté ani v té národněfrontovní partaji být nemuseli, a přesto se na nich totalitní ideologie podepsala. Vzpomeňme jenom Paroubkův slavný "únorový projev", Rathovo znárodňování nemocnic či plány se zdravotními pojišťovnami, socialistické rovnostářství v takzvaně bezplatném zdravotnictví, snahy srazit bohaté spoluobčany co nejvyšším zdaněním do jednolité šedivé masy... Socialistických nápadů se dá u sociálních demokratů najít bezpočet.
Když už tedy pana Škromacha výraz socialista tolik irituje, mohl by se takovému označení šikovně vyhnout: Stačilo by přejmenovat ČSSD na stranu lidově demokratickou. Spoustě jeho přátel/soudruhů by to jistě nevadilo a navíc by to docela sedělo... jak říká socialista Vítězslav Jandák.
