Vypadalo to pro českou výpravu na fiasko, závěrečná přeprška medailí situaci zlepšila. Se třemi zlatými a dvěma bronzovými jsme se umístili na osmadvacátém místě. Zúčastnilo se 204 zemí plus neutrální sportovci plus uprchlíci, takže to skutečně není tak zlé – nepřeji si být za toto konstatování kamenován. Nějakou medaili získalo 91 zemí, říká statistika. Nejlépe se umístily USA, Čína a Japonsko, hostitelská Francie byla pátá. Když se podíváme na pořadí, je zřejmé, že výsledky rámcově odpovídají úspěšnosti toho kterého státu. Asi není náhoda, že v pořadí první reprezentant afrického kontinentu je kdysi britská Keňa na 17. místě, kdežto první a jediné africké bývalé francouzské území je Maroko na 60. místě. Je to teorie na vodě ležící a neberte ji vážně. Nicméně za zamyšlení stojí, jak to bude v budoucnu, až se rozvojové země opravdu budou rozvíjet a podpoří nadanou mládež a konkurence masivně vzroste. Pár olympiád a nikdo se nebude nad osmadvacátým místem ošklíbat.

Pokud se olympiády budou vůbec konat, přinejmenším v aktuálním gigantickém pojetí. Jedenáct tisíc sportovců, astronomicky vysoké náklady. Nevrátí se hry ke skromnějším kořenům? Už teď není mnoho zájemců o pořádání, příště budou v Los Angeles a kdo ví, co se bude dít dál. Každopádně tyto hry máme za sebou, závěrečný ceremoniál byl na rozdíl od zahajovacího důstojný, tudíž pekelně nudný, a padesát tisíc policistů si oddechlo. Aspoň že tak.