Síkela v Bruselu na potítku
Zatímco svět sledoval výsledky prezidentských voleb ve Spojených státech, svíjel se Jozef Síkela na takzvané grilovačce Evropského parlamentu. Tedy, obrazně řečeno, protože ve středu odpoledne už bylo v USA všechno jasné. Síkela aspiruje na post eurokomisaře pro třetí svět, stručně řečeno. Grilování se odbylo bez valného zájmu našich médií, z referátu ČTK se toho moc nedozvíme. Na Twittteru se to snažil sledovat europoslanec Tomáš Zdechovský, ale ani on toho moc neřekl. Zdá se ale, že Síkelovvo vystoupení nebyl zas tak velký malér a že v postu obecně nezajímavém projde.
Přitom sám post je – užijme bruselský slang – ambiciózní a je to výzva. Migrace je bezesporu jedno z největších nebezpečí ohrožujících Evropu. Přitom právě migrace bezprostředně do Síkelova referátu spadá. Ve svěřeném teritoriu, tedy konkrétně v Africe, by měl zastávat evropské zájmy, nikoli tedy české (žádné mimořádné tam stejně nemáme). Čistě laicky a v hrubých obrysech řečeno, věci se mají tak:
Evropa stojí o pracovníky, nikoli o nepracující příjemce sociálních dávek.
Kdyby to na konci Síkelova působení vypadalo tak, že by v afrických zemích byly náborové kanceláře pro nábor pracovníků za férových podmínek pro obě strany a vnější hranice unie by byly efektivně chráněné proti nájezdům kobylek, Jozef Síkela by měl nárok na bronzový pomník před budovou Evropského parlamentu.
Třeba to tak dopadne. Ani příznivá překvapení nejsou zcela vyloučená.
