Šedivý a národní zájmy
V minulých dnech se zase ozývaly řevy "Čechy Čechům". Ty nám rozhodně škodí, v žádném případě neprospívají. Zato schopní lidé v klíčových pozicích mohou naší pozici prospět - aniž by tyto politické figury hrály nějakou českou "malou domů".
Čtyřicet pět let jsme nebyli na mezinárodní scéně vidět - leda jako směšné a zavrženíhodné politické figurky. Pavel Telička pomáhal toto vakuum zaplnit, bohužel mu sociální demokraté podrazili nohy. Teď nastupuje Jiří Šedivý do vrcholné sféry v bezpečnostní struktuře. Přejme si, aby to s ním nedopadlo "po česku".
Dlouhý do toho nepůjde
Někdejší nejoblíbenější politik Vladimír Dlouhý se postaral o docela slušnou blamáž pro Topolánkovu vládu. Odmítl nabídku stát se velvyslancem republiky při Evropské unii. To by nebylo nic divného, nabídky se dávají a buď se přijmou nebo nepřijmou. Háček je v tom, že vláda vyhodila Jana Kohouta - zřejmě aniž měla předjednaného nástupce. Nesvědčí to zrovna o moudrém a koncepčním uvažování.
Topolánkova vláda proslula osobní čistkou, kdy vyházela na dvě stovky pracovníků a nahradila je spřátelenými osobami. Teď jsme svědky vyhazovu a spřátelená osoba se zatím nenašla.