Od 16. září zavádí Německo kontroly na všech svých hranicích, samozřejmě dočasně, zatím na šest měsíců. Tato dočasnost (víme z naší historie, že jednotka dočasnosti je jeden „furt‟) je pouze výmluva, aby to jako vypadalo, že Schengen není zrušený, že hranice jsou volně prostupné. Oznámila to německá ministryně vnitra Nancy Faeserová. Navíc rakouský ministr vnitra Gerhard Karner sdělil, že Rakousko nepřevezme žádného odmítnutého migranta. „Tam není žádný manévrovací prostor,‟ řekl doslova. Co s odmítnutým migrantem udělají? Německo navíc bude přijímat jen ty uprchlíky, kteří prokáží, že byli pronásledováni a jinak ohroženi. Budou předkládat rozsudek smrti? Zatykač?

Všechno je to jenom hra, aby vlády daly svým občanům (voličům) najevo, že „migraci řeší‟. Tyto dočasné kontroly na hranici je typické jakoby řešení. Může si někdo příčetný představit, že nešťastník, který putoval do Evropy za vidinou krásného západoevropského života odněkud z Čadu a přešel Saharu a probil se peklem v Libyi a zápasil o život v gumovém člunu, než ho profesionálové vytáhli na loď, že se tento člověk nechá odradit nějakou šťárou na hranicích? Ti lidé vsadili celý svůj život na jednu kartu a jakožto lidé jsou tak tvrdí, jak si my, změkčilí Evropané, nedovedeme představit.

Pokud by se měla Evropa účinně bránit migraci, bylo by to za cenu takové brutality, jaká je nemyslitelná za současného stavu nálady veřejnosti a samozřejmě také za stavu národních i mezinárodně přijatých zákonů a úmluv. Podvodník je ten, kdo tvrdí, že migraci zastaví, to platí na pana Okamuru a jemu podobné týpky. Šlo to možná před patnácti, dvaceti lety. Tedy dřív, než export lidských práv rozvrátil diktátorské režimy na severu Afriky a na Blízkém východě. Ale i tak by se migrace jen zmírnila, nikoli zastavila.

Vysvětlení je jednoduché. Vymíráme, kdežto „globální Jih‟ populačně roste. Vymírání není jen evropská specializace. Je to jev, který postihuje všechny vyspělé státy bez ohledu na režim, platí to pro Japonsko, Jižní Koreu, ale pro Čínu taky. Zmíněné asijské státy s migrací problémy nemají. S obranou teritoria proti vetřelcům mají staleté, ba tisícileté zkušenosti.

Takže to uzavřeme, rozlučme se s luxusním cestováním schengenského typu. K nesmyslné buzeraci na letištích pod záminkou teroru přibude stejně nesmyslná – permanentní – buzerace na hranicích Německa a brzy jistě i dalších států. Až budeme nadávat, zamysleme se každý z nás: kolik je v naší rodině dětí?