Šest tisíc samopalů a náboje pošle Česká republika Kurdům. Podobně si počínalo Československo, když pomáhalo upevnění pozice vznikajícímu Izraeli. Dones zůstává naše země spojenecky blízká Izraeli a tato země to oceňuje. Podpora Kurdům se podpoře Izraeli velmi podobá.

Kurdové usilují o národní nezávislost. V aktuální době bojují proti Islámskému státu, zřejmě nejefektivněji ze všech ozbrojených formací operujících v regionu. Je tu ale problém. Zásadním protivníkem myšlenky vzniku samostatného Kurdistánu je Turecko, náš spojenec z NATO.

České zbraně poskytnuté Kurdům mají sloužit k boji proti Islámského státu. Jenže zbraně někam vyslané mohou změnit směr.

To je pouhé konstatování nesporného faktu. Dodávky zbraní mohou zásadně změnit průběh konfliktu – v historicky čerstvé době rozhodly české zbraně na Srí Lance občanskou válku a zásadně přispěly k porážce Tamilských tygrů. Islámský stát se aktuálně dostává pod velmi tvrdý tlak a naše zbrojní dodávky k němu přispívají. Ale i kdyby Islámský stát padl, a to zdaleka není v dohledu, dějiny tím neskončí.

Unie se zatím chystá na další námluvy s Tureckem. Chce si ho koupit třemi miliardami eur, aby jí pomohlo se zastavením imigrační vlny. Ale zase tu chybí návod k použití. Situace zatím neuzrála do stádia, kdy maďarský názor na věc nebude ojedinělý: opravdu jde o masovou migraci, o posun mas obyvatelstva. Takto to formuloval v Praze maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Tu půjde zastavit a poté regulovat jen mocenským zásahem. Zatím Unie spoléhá jen na peníze.