Vzpomněl jsem si v těchto dnech (spíš hodinách) na lokální šampionát v zápase sumo v Praze roku 2002. Jako speciální host přijel kolosální zápasník Emmanuel Yarbrough. Exhibičně vystoupil i s naším Zdeňkem Srstkou. Po zápase jsem se Srstky ptal na pocity. Řekl mi:
„Věděl jsem, že mě porazí. Ale netušil jsem, že to půjde tak rychle.‟

Takže k politice. Na tomto místě jsem mockrát psal, že Andrej Babiš se svým ANO bude mít starosti s SPD a Motoristy. Jeho touha být ve vládě sám je oprávněná (který politický lídr o něčem takovém nesní). Být ale ve vládě s SPD a Motoristy, to zavání malérem. Věděli jsme (i Babiš to musel vědět), že to špatně dopadne, ale sotva kdo tušil, že to půjde tak rychle.

Stačil jediný dne, přesně pátek, kdy ráno Babiš oznámil, že nic nebude a večer byla kompletní sestava vlády i se jmény a už druhý den vypukl skandál a následují žaloby a dementi a běhají policajti a média pukají ve švech. Jo, je to jak na toboganu.

Jak to dopadne?

Andrej Babiš zřejmě chtěl donutit prezidenta Pavla, aby přestal dělat tajemného (bůhvíproč se takovému počínání říká „dělat Zagorku‟) a pověřil ho sestavením vlády hned, nejpozději ihned. Proto mu naservíroval nejen stoosmičkovou většinu, ale komplet vládu i se jmény. Vůči takové nabídce by se prezidentovi těžko říkalo „nesmíme to uspěchat a ještě uvidíme‟. Teď ale, kdy padají žaloby a běhají policajti, opravdu nezbývá než počkat na vychladnutí hlav. Argument „dyť o máme hotový‟ by v aktuálních souvislostech byl poněkud cringe, řečeno moderním slovníkem. Není to hotový. Ukazuje se, jak velký balvan na noze má hnutí ANO, když by chtělo realizovat svůj ekonomický program, který vypadá příčetně. Turkogate přišla tak rychle, až zavdala podezření, že ji vyvolal sám Babiš a že sáhl do svých tajných složek Agrofertu. Podobné „tahy na dvanáct kroků dopředu‟ se přisuzovaly Zemanovi a jak praxe ukázala, v Zemanově případu vždy skončily někde v řepě. Spíš si myslím, že Babiš jedná impulzivně metodou „hop nebo trop‟. Zkusil prezidenta zahnat do kouta a vidí, že to nevyšlo. Momentálně to vypadá na trop, ale aspoň se něco děje. Macinka v neděli držel tezi „ani muže ze závodu, ani Turka z vlády‟, ale z Průhonic se ozývalo „však uvidíme‟.

Jistě uvidíme. Zatím ale vidíme, jak šílená je představa ministra zahraničí, který nemá jinou aprobaci, než osvědčení od židovské obce, že není antisemita, ale obyčejný debil.