Doba nazrává ke zlomové situaci, kdy bude nutné uvažovat o roli hajzlů při vytváření české demokracie. Mám na mysli původní význam slova, nikoli jeho přenesené označení pro lidi určitého charakterovéího typu – kdyby se mělo takto uvažovat, výsledkem by byla kniha tlustá jako Palackého Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě. Jde o hajzly v pravém slova smyslu, o uzavřené místnosti primárně určené pro vykonávání tělesných potřeb spojených s vyměšováním. Významně se toalety Pražského hradu vmísily do dějinotvorných procesů 28. února 2003, kdy proti sobě stanuli prezidentští kandidáti Jan Sokol a Václav Klaus. Klíčové konzultace se odehrály na toaletách s výsledkem 142 ku 124 hlasům pro Klause.

Koncem května 2024 zveřejnil server Seznam Zprávy informace o nálezu papírku se stopami kokainu, k němuž došlo nejspíš v lednu 2023 v souvislosti s obstrukčním jednáním sněmovny. Případ se vryl do paměti veřejnosti a je připomínán i teď, v souvislosti s dalším vývojem toaletní kultury zastupitelského sboru.

ironie

Tentokrát jsme o dějích na záchodě lépe informováni, o dějích na záchodě, spíš na záchodech. V úterý v 16.30 byla ohlášena ztráta pistole na záchodě v druhém patře. Zahájeno pátrání a zbraň nalezena na jiném záchodě, nedaleko jídelny. Majitel zbraně je Martin Suchánek, zastupitel za ANO v Praze 7, vedený jako konzultant poslankyně Heleny Válkové, taktéž za ANO. Jak se zbraň dostala z toalety v druhém patře na záchod u jídelny známo není. Máme velký prostor ke spekulacím. Co pana Suchánka přimělo k odložení zbraně? Obvykle je přenášena v kufříku nebo tašce, případně v pouzdře, ať už připevněném u opasku nebo v podpaždí, jak známe z filmů s Jamesem Bondem. Nedávno zesnulý herec Gen Hackman předvedl ve filmu Francouzská spojka neobvyklou praxi ukrývání pistole v pouzdře na noze. Zapomněl pan Suchánek na toaletě tašku? Nebo zbraň vytáhl, odložil, aby konal potřebu? Nabízí se i další fantazijní vysvětlení spojená se známým úslovím „stůj nebo střelím‟, tím bychom se ale nežádoucím způsobem vzdálili ze sféry známých faktů.

Jistě teď probíhá vyšetřování a dozvíme se – únikem ze spisů – pikantní podrobnosti. Úvahu zatím můžeme uzavřít konstatováním, o čem případ nesvědčí.

Nesvědčí o inteligenci, odpovědnosti ba příčetnosti pana Martina Suchánka, jakož i jeho šéfové poslankyně Heleny Válkové. Ta je teď v nepříjemné situaci, když její jméno je uváděno v souvislosti se zřejmým blbem.

Což ale je pořád lepší, než když se rozebíralo působení Heleny Válkové zamlada v kriminologickém ústavu po boku s Josefem Urválkem, známým prokurátorem z procesů z padesátých let, který poslal na šibenici Miladu Horákovou. Blb je přece jen lepší než vrah, takže je patrný pokrok paní Válkové ve výběru osob ke spolupráci.