Vzrušení posledních desítek hodin opadlo, někomu utekl krokodýl, hledali, nenašli, až ho dopadli schovaného ve sklepě chovatelova domu. Možná, že podobnou metodou nalezneme i rozum, který se kamsi vytratil. Spíš ale najdeme nového krokodýla ve sklepě než ten rozum.
Na co jiného myslet po posledním výroku Nejvyššího správního soudu, že roušky v budovách a hromadné dopravě jsou zařízené protiprávně? Že prý to ministerstvo řádně nezdůvodnilo. Co nezdůvodnilo, nesdělil soud veřejnosti vůbec. Ze zpravodajství jsem vyškrábl jediný střípek informace, že soud popudil opakovaně nefunkční odkaz v jakémsi ministerstvem dodaném dokumentu. Což jistě naštve, takže ze strany ministerstva bordel. Co si o tom všem má myslet občan odsouzený k náhubku už druhým rokem, to je soudu jedno. je to soud. Ozývá se hlas rozumu, že se mají brát v potaz protilátky v krvi a počty nemocných v nemocnici. Protilátky v krvi stát uznávat nechce a že je nemocných na covid v nemocnicích zanedbatelný počet, je mu jedno.
Zdá se, že pro někoho je tahanice mezi výkonnou a státní mocí zábavná.
Pro občany není zábavná vůbec.