Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Ivana Tichá mimoděk spadla do mimořádně nevhodné doby pro udělení pokuty tří milionů straně SPD za předvolební plakát varující před temnými stránkami migrace. Po skandálu s anglickými policisty, kteří zatýkali umírající oběť, je tu další alarmující případ. Irský Belfast zachvátily nepokoje pogromistického typu jako důsledek obdobného incidentu. Tentokrát šlo o pokus oddělit hlavu od trupu. Pogromy spojené s napadáním nevinných lidí nevyhnutelně povedou k další radikalizaci.

Co s tím? Je třeba oddělovat dvě roviny. Jednak jsou to samotné incidenty, jednak je to postoj státu k nim. K násilnostem dochází a vždycky docházet bude. Každá z nich je vybočením z řádu a je třeba ji řešit individuálně – s obecným cílem uchovat řád v pokud možno rovnovážném stavu. Extrémní násilí má tragické důsledky pro vymezený počet osob, pro mikrosvět oběti i pachatele.

Postoj státu je ale vážnější. Neklid ve společností roste, když stát nehraje rovnou hru. Vezměme si příklad billboardů. Ve funkci ministra vnitra Vít Rakušan nechá vyvěsit na budovu svého ministerstva billboard znázorňující Putina v pytli na mrtvoly. Nechutné. Tomio Okamura nechá na Václaváku vyvěsit nechutný billboard o „chirurzích z dovozu‟. Jeho partaj dostane třímilionovou pokutu. Jistěže to může u mnoha lidí vyvolat nadšení, jak pěkně soudkyně Tichá s tou fašistickou sviní zametla. Je to ale jasně asymetrický postoj.

Žádné pogromy tu nemáme a mít nebudeme, protože na to nemáme náturu. Ostatně nemáme tolik migrantů, aby to stálo za řeč. Rozsudek soudkyně Tiché výtržnosti nevyvolá. Nicméně je za ním stejný koncept, jaký vede britské policisty, aby za vším viděli „rasismus‟. My máme jako strašáka všech strašáků „podněcování k nenávisti‟. Přitom tolerujeme demonstrace vyzývající ke zřízení Palestiny „od řeky k moři‟, tedy k likvidaci Izraele. To je ale jen jeden příklad z mnohých. Pak se najednou náramně divíme, že je pan Farage populární a že německá AfD je na špici volebních preferencí. Podle posledních průzkumů Okamurově SPD trvale padají preference. Opravdu chceme, aby se to zlomilo? Opravdu mu chceme pomoci vyjít ze suterénu, kde vždycky byl a kam patří?