Není pravda, že se zabýváme jenom hloupostmi a podstatné věci jsou nechány stranou, ale něco pravdy na tom je. Hitem číslo jedna je v médiích další trapný taneček magora Konvičky a teprve na entém místě se ocitlo jednání o rozpočtu.

To jednání je zajímavé v tom, že skutečně hrozí nebezpečí vyrovnaného rozpočtu. Ať tak či onak, z jakéhokoli důvodu, mohlo by se stát, že by rozpočet na rok 2017 byl vyrovnaný. Dosáhlo by se jakéhosi ideálu. Existují utopické návrhy, aby vláda dostala povinnost držet vyrovnaný rozpočet a pokud by to porušila, ministrům by se uřezaly uši nebo tak něco podobného. Teď je to docela reálná věc. Rozpočet by mohl být vyrovnaný. Ale vláda jednání přeruší, aby...

Je před volbami. A toto je populismus, nikoli logický požadavek, aby se v rámci unie držel princip subsidiarity. O rozpočtu rozhoduje vláda, nikoli ministr financí. Kdyby ministr nasypal jednotlivým rezortům do klobouku, mohl by se chvástat před volbami, že on je ten štědrý Mikuláš. Rozkulačení nikoli přebytku, ale výnosu daně má proporčně připadnout všem koaličním stranám, aby jedna, druhá i třetí mohla povykovat před volbami, jak je milá na své voliče.

Toto je populismus, v přímém přenosu.

Zabývejme se ale magorem Konvičkou, je to mediálně přitažlivější. Mimochodem, ten jeho spolek by se snad mohl snadno zrušit, v naší zemi je přece svoboda vyznání. Teď ze mě nemluví právník, jímž nejsem, ale ateista, byť římskokatolicky křtěný, leč principiálně nepraktikující, srdcem ale buddhista: jak může někdo veřejně štvát proti legitimnímu, řádnému a u nás legálně registrovanému náboženství, copak to není protiústavní činnost?

Zpátky k tomu hlavnímu. Nebojte, vyrovnaný rozpočet nebude, tři koalové si prachy rozeberou. Pak ale budou žvanit o tom, jak je potřeba mít vyrovnaný rozpočet a jak se o to ze všech sil zasadí.