Kolega Holásek ve Psu vyslovil Chválu roušky a promluvil mi tím z duše. Jen mě zamrzelo, že mě zkresleně citoval, že prý prahnu po nějakém finálním řešení otázky, zda rouška ano, či ne. Tak pošetilý nejsem a vzápětí doložím, proč si nemyslím, že je finální řešení možné. 

Já se jen přimlouval za experimenty, které by posloužily jako argument. Jeden čtenář mi za to v mailu zle vyčinil, že je to projev racionalismu. Protože si nemyslím (na rozdíl od mnohých), že je rozum něco špatného, neurazil mě tím.

Výborný server Osel.cz (Objective Source E-learning) přinesl před pár dny  zajímavý článek Stanislava Mihulky. Pojednává o pokusech, které se konaly na vzorku křečků. Experimentátoři zjednali mezi zdravými a nakaženými křečky průduchy a zkoumali, jak ovlivní přepažení látkou z roušky výsledek. Autor píše: „Ukázalo se, že chirurgická rouška omezí přenos koronaviru SARS-CoV-2 vzduchem o více než 60 procent. Pokud mezi infikovanými a zdravými křečky proudil vzduch bez chirurgické roušky, tak během týdne onemocněly dvě třetiny zdravých křečků. Zároveň vyšlo najevo, že když jsou křečci chránění chirurgickou rouškou přece jenom nakažení, tak jsou zasaženi významně menší náloží viru.“

To je přesně to, co jsem předpokládal a co jsem chtěl mít potvrzené. Do doby korony jsme roušky sice nenosili, ale při kýchání jsme si před ústa kapesník dávali, přinejmenším to dělá nehovadská část populace. V principu jde o totéž.

Z Číny přišel covid-19 a s ním i roušky. Covid odejde, ale roušky pravděpodobně zůstanou. Proti chřipce fungují stejně jako proti covidu – na šedesát procent, ale i to je dobré a stojí to za to. Před staletími z Číny přišel po Hedvábné stezce slunečník a taky se uchytil, přestože je to taky pěkná otrava nosit kulatý hadr na klacku. Ale on chrání, a tak ho tedy snášíme.

A ten konsenzus? Jakkoli to zní absurdně, kolem čistě technického medicinálního prostředku se vytvořila politická dělící brázda. Zjednodušeně řečeno – kdo nosí roušku, podporuje Babiše a Zemana. Rouška je tyranie, podpořme svobodu. Ach jo… Kdyby seděl ve Strakově akademii Petr Fiala, jistě by ve svých skvělých, dopodrobna vypracovaných dlouhodobých plánech měl roušky zapracované. A opozice by skučela, jaký je to útlak, a Jan Hamáček v rudém svetru revoluce by na mítincích demonstrativně pálil roušky coby symbol nesvobody.