Smrtelnou ránu dostala odstřelením Petra Dvořáka, od dob Ivo Mathého nejlepšího ředitele České televize. Je těžké Mathého a Dvořáka v jejich rolích srovnávat, protože oba šéfovali doposud nejvlivnějšímu médiu ve zcela jiných dobách. Politický establishment ale nesnesl silnou osobnost v čele silného média, osobnost odhodil a místo ní do křesla dosadil nešťastníka, který si s ČT nevěděl rady. Otázka ovšem je, jestli je teď v lidských silách si „vědět rady‟.

Je pro poměry v našem Blbákově příznačné, že „navýšení poplatků‟ za cenu naštvání většiny obyvatelstva přichází v době sílícího rozkladu instituce. Pokud voliče neoslní dvojice Petr Fiala a Iva Pazderková, ve volbách vyhraje Andrej Babiš a jeho plány s ČT jsou jasné: zničit ji, sloučit ČT a ČRo a vše převést do vládní stáje. A znovu jsme v Blbákově: oblíbený argument kritiků ČT je, že je to „provládní televize‟. Myšlenku ostatně podpořil i samotný Petr Fiala, když vtipně poznamenal, že ČT je ta hodná televize, kdežto Prima je opoziční. Tak dobře. Až to vezme Babiš do ruky, to teprve uvidíme, co to je provládní, v tu dobu už babišovská televize.

Mechanismus proměny bude jednoduchý. Stane se s ní to, co se stalo s MF Dnes, když ji koupil Babiš. Osobnosti z ní postupně odešly, na jejich místa přišli pisálkové. Dnes je to hadr na Babišovo nádobí. Stejný proces nastane ve státním televizorozhlase. Po nějakou dobu se udrží ostrůvky odporu, ale i ty budou postupně zlikvidovány. Smutné je, že jde o nevratný proces. Už za Součka osobnosti z ČT odcházely. Kdo je tam udrží, až do šéfovského křesla usedne Babišova loutka?

Jen jedno je na celém tom cirkusu pozitivní, skončil.