Odpor proti školské reformě je masivní a vláda ho těžko může ignorovat. Řeči ministra Dobeše o podněcování sociálních nepokojů jsou směšné a tohle komické vyjádření bude hodně viditelná kaňka na jeho profilu.

Školská reforma byla zakotvena v programovém prohlášení a je samozřejmě dobré a správné, že se na ní začalo pracovat. Bohužel se nebral žádný ohled na zkušenosti se zahájením zdravotní reformy. Ta byla velmi správně nastartována a zaměřena, ale narazila na zásadní odpor – vinou nulové komunikace vlády a zvláště pak ministerstva zdravotnictví s veřejností. Ne nadarmo pak krajské volby vyhráli socialisté způsobem doslova pokořujícím. Jen pro ilustraci, když jsem v úvodníku Neviditelného psa nabádal ministerský tým k větší informovanosti, pan tiskový mluvčí mi tehdy napsal mail, z něhož vyplynulo, že kdybych nebyl idiot, našel bych si všechny informace přes Google. Necítil jsem se v té chvíli jako idiot, nicméně pojem idiot mi na mysli vytanul, to musím přiznat.

No a je to tu znovu. Změny v samosprávě a způsob placení studia, to jsou zásadně citlivá témata. Bohužel, vinou života v akváriu zcela mimo realitu na ministerstvu školství zřejmě převládl dojem, že stačí zatím pořád ještě výrazná většina ve sněmovně, aby všechno prošlo. Jenže ona to není pravda.

K penzijní reformě

O penzijní reformě a o jejím spořicím pilíři se mluvilo, pravda, celkem hodně a kdo se o téma aspoň minimálně zajímal, udělal si obrázek. Nikdy jsem se netajil s obrázkem negativním, založeným na nedůvěře v trvalou schopnost státu zajistit zhodnocování vkladů. Fakta bohužel nedůvěru podporují. Z deseti stávajících penzijních fondů jen tři dokázaly za posledních deset let zhodnotit vklady lehce nad úroveň inflace. Proti zdravému rozumu jsou i argumenty směřující k mohovitějším občanům – že jim se ten spořicí pilíř "vyplatí". No, to jakési výnosové procento bude vyšší, ale peníze budou ulité ve fondu a bude s ním disponovat někdo jiný.