Rath vrací úder
Hejtman Rath by v duchu své pomstychtivé logiky mohl zveřejnit jméno soudkyně a také její fotografii. Aby se jí lidé mohli zeptat rovnou, až ji potkají. Mohl by zveřejnit, kudy chodí do práce a v kolik večer se vrací a kudy chodí přes park. No a nebylo by špatné rovnou zveřejnit, kam její děti chodí do školy.
Šlo by to ve stejném duchu řešit ještě rázněji, prostě poslat na provinilce ostré hochy s baseballovými pálkami.
Dobře míněné rady hejtmanu Rathovi jsou samozřejmě myšleny s nadsázkou. Příslušné žaloby s díky odmítám. Vážná jsou fakta, podstatná a jednoznačná. Už druhý soud rozhodl proti „vracení“ regulačních poplatků ze strany krajů vedených hejtmany ČSSD. Rozhodl tak proto, že jde o vědomé porušení zákona, o právní kličku, která znamená nekalou soutěž vůči těm zdravotnickým zařízením, která zákon dodržují. A další fakt, bohužel, je ten, že se hejtman Rath obrací na „občany“, řečeno vznešeně, nebo na „ulici“, řečeno realisticky, aby si se soudkyní Monikou Vackovou vše vyříkali. David Rath je všechno, jen ne naivní, a dovede si představit, v jakém duchu se navrhované telefonáty povedou – zvlášť když telefonující budou jednat z pozice síly. Z pozice vědomí, že zákon a soudy sice nejsou na jejich strany, ale na ty, ehm, štěká pes. Důležitý je hejtman se svým tlustým obuškem.
