Raději zabít než mrzačit
Exministr Julínek má pravdu, když říká, že za současné situace už nemá smysl zachraňovat nezachranitelné. Je teď na Senátu, jak se zachová. Nejrozumnější by byl senátní návrh na zrušení celého balíku. Ne proto, že byl špatný, ale proto, že ho lidé nepřijali - to jsou dvě různé věci. Lidé ovlivnění demagogií velmi často i většinově schvalují nesmysly a mnohdy i hůř než nesmysly. Chcete acylpirin zdarma a nikdy rakovinu nedostanete? OK, máte mít takové zdravotnictví, které acylpiriny rozdává a na rakovinu pro všechny nemá. Občanské demokraty by teď měla víc než reforma zdravotnictví zajímat předvolební scéna. Přihlouplý slogan "řešení místo strašení" nyní čelí frontální ofenzívě nejšílenější demagogie, jaké jsme byli za dvacet let svědky - právě dnes jsem užasle zíral na slogan, kde namodro natřený Topolánek se Zahradilem - a Georgem Bushem - jsou obviněni, že "zavinili krizi". To je něco pro hlupáky! Konečně někdo ukázal prstem na viníka...
Prohra ODS se zdá neodvratná. Kdyby dokázala poctivě odpískat zdravotní reformu - a toto rozhodnutí prezentovat nikoli jako prohru, ale vítězství - zbavila by se koule na noze. Což s největší pravděpodobností ODS neudělá, její sklony k sebevraždě jsou už dlouho zřejmé.
Takže nás zřejmě čekají krušné časy. Je třeba mít na paměti, že ODS vede fakticky sociálnědemokratickou politiku - což je rozumné, jelikož tato společnost ve své podstatě je sociálně demokratickému konceptu "trhu s lidskou tváří" příznivě nakloněna. Naši sociální demokraté vedou politiku komunistickou a komunisté, ti usilovně a chytře pracují na rozvratu v naději nové "historické situace", která by jim stát opět přihrála do rukou, nejspíš za pomoci Ruska, osvědčeného "velkého bratra". Toto jsou základní mantinely, ve kterých se zápas odehrává. A že v něm teď jde o hodně, ne-li o všechno, to by mělo být jasné i tomu méně citlivému.