Dodejme ještě, že i momentálně Klausův hlavní protivník Jan Švejnar se také vyjádřil k radaru jednoznačně pozitivně: Pokud nyní máme příležitost pojistit se tak, že nám největší světová mocnost dá určité specifické záruky, tak bychom toho měli využít, řekl v rozhovoru s Alexandrem Kramerem v Právu. Ale zpátky ke Klausovi: on svoji argumentaci ve svém posledním vyjádření položil na posílení atlantické vazby. To je snad ještě odvážnější krok, než pouhá podpora americké radarové stanici u nás. Čistě technická argumentace totiž stojí takto: neozodpovědné státy středního východu otevřeně budují atomový a raketový potenciál, a zodpovědný politik tudíž musí podporovat všechny technické iniciativy, které posílí bezpečnost - a naopak, nezodpovědný politik hrozbu bagatelizuje a prohlašuje ji za iluzi. Tohle napovídá čistě rozumový kalkul.
Klaus ale apeluje na naše zatížení komunistickou minulostí, přičemž podle něho právě kvůli ní je třeba transatlantické vazby podporovat. Tohle je ale postoj ideologický, nikoli vojensko-technický. Opravdu, čert se v tomhle Klausovi vyznej, když právě on se vůči ideologiím rád vymezuje.
To ale jen opravdu na okraj. To, co je podstatné, je to, že vůči vojenským otázkám zastávají oba momentálně hlavní kandidáti na prezidentský úřad zodpovědný postoj, nepodceňují jadernouhrozbu a budování obrany podporují.