Razantní nástup sociální demokracie do předvolební kampaně – přitom volby by se měly konat koncem druhé dekády příštího října, ale termín vyhlášen není – vyburcoval občanské demokraty k činnosti a vyhlásili v tento čas adventní taktéž razantní slogan. Tentokrát to už není mobilizace proti komunistům, kde ty loňské sněhy jsou. Má to být antibyrokratická revoluce a kampaň proti koblihám.

Kampaň proti koblihám je typický příklad fialovské nedomrlosti a ve jménu rozumu si přejme, aby ODS na tuto trapnost zapomněla. On pan Fiala taky bude v září příštího roku ometat nároží a rozdávat, co já vím, modré ptáky nebo kejchací pumprlíky, všichni to budou dělat. Nicméně útok na levicový populismus, to je slovo do pranice. Že jde o čistý populismus, je zřejmé: všichni dostanou přidáno a nejlíp se budou mít důchodci, to je program pana Sobotky. Pan Babiš ještě s žádným programem nepřišel. On žádné programy nemá a spoléhá na svoji šikovnost udělat ve správnou chvíli věc, která se chytí.

Problém je v tom, že krunýř byrokracie všemocného státu dusí všechny, ale všichni chtějí mít přidáno.

A kobliha taky není k zahození. Bude to těžké populismus a koblihy porazit.

Vídeňské vidle

Úvahy o rozšíření unie narazily na tvrdý postoj Rakouska vůči Turecku. Rakousko, země, která po staletí nesla tíhu zápasu s tureckou expanzí, našlo jasnější řeč než bruselští iluzionisté a prostě odmítá přístupová jednání s Tureckem, které se jasně vydalo na cestu k diktatuře islamistického typu. Konečně jasná řeč. Je s podivem, že někdo může o nějakém rozšiřování unie uvažovat, když se očividně hroutí systém eura a nikdo neví, zda se unie v současné podobě udrží do konce desetiletí.

Dobře to řekl Palacký, když se vyslovil v tom smyslu, že kdyby Rakouska nebylo, museli bychom si ho vymyslet. Takže Rakušané hodili vidle do projektu očividně mrtvého – a ne vinou evropské strany.