Ovšem je to tah očekávatelný. Je v souladu s dlouhodobou strategií Jiřího Paroubka dosáhnout moci stůj co stůj, jakýmikoli dostupnými prostředky.

Situace je zajímavá a možná v jistém smyslu unikátní z jednoho jediného hlediska. Pokud je kdo stoupenec jedné nebo druhé strany, tedy stoupenec občanských nebo sociálních demokratů, je schopen argumentovat, že občanští / sociální demokraté jednají

• racionálně
• seriózně
• v zájmu svých voličů
• v zájmu země
• s vyhlídkou na úspěch

Pokud ovšem někdo není stranicky orientovaný a vidí celek, nezbývá mu než mluvit o:

• nezodpovědnosti
• sobectví
• stranické zaslepenosti
• krátkodobosti uvažování
• nedostatku státnického nadhledu
• postranních osobních úmyslech

Výsledkem je monumentální chaos. Další zajímavý jev: na chodu země se tento chaos nikterak neprojevuje, tedy ani příznivě, ani nepříznivě. Z toho vyplývá, že země vládu nepotřebuje?
Ona potřebuje státní správu a ta samotíží běží. Stát předstírá činnost svým normálním liknavým způsobem, posouvá rozpočtové peníze v menší míře na veřejně prospěšné účely, ve větší míře ve prospěch lidí, kteří si takové či onaké peníze vydržkují nebo je prostě ukradnou. Toto se dělo, děje a bude dít, ať vláda bude nebo nebude.

Prognóza:
Předpokládám, že co určitě nebude: nebudou předčasné volby, přestože by znamenaly jediné slušné řešení, protože lidé, kteří by měli předčasné volby převést ze stádia projektu do stádia skutku, by přišli o svý jistý a to oni neudělají, protože mají svoje hypotéky a lízingy a půjčky a svoje milenky a každá z nich spoustu dalších klientů s nastavenými dlaněmi. V tak zkorumpovaném státě jako je Česká republika je státní zájem až na posledním místě.

Z toho plyne druhá část prognózy:
Budeme svědky vyhroceného boje ve volném stylu, který je všivý a skončí všivárnou v každém případě. Všivárna je Vlčkova rezignace a jeho znovuzvolení, ovšem všivárna je i postavení pravicové vlády na levičákovi Melčákovi. Jakýkoli výsledek bude všivý - a to je ostatně i poselství, které veřejnosti adresoval svým postojem prezident Klaus, když byl ústavou donucen páně Topolánkův podnik podepsat.