Jeho vážným protikandidátem byl Jan Ruml. Motejl nad ním nevyhrál nijak drtivě - Rumlovi chyběl jediný hlas ve dvou kolech hlasování k tomu, aby šanci dostal i on. Stalo se tak proto, že není dost silnou osobností, nebo naopak proto, že je příliš silnou osobností? Vsadili senátoři na osvědčeného moudrého muže a zalekli se vize Rumla coby neřízené střely?

Plyne to ze samotného pojetí funkce ombudsmana. Tato figura nám nevytane na mysli, když začneme uvažovat o oporách řádu ve společnosti. Statisticky vzato je vše v pořádku, bezmála pět tisíc podnětů ročně je hodně a počet roste. Je ale málo pravděpodobné, že potkáte člověka v tíživé situaci, který řekne s úlevou - ještě, že je tu ombudsman. Na Motejla nebylo šest let vidět, a snad to tak i bylo dobře. Na koho není vidět, nepřekáží. Ruml by velmi pravděpodobně dělal rozruch, Motelj ho zcela určitě dělat nebude. A po dvanácti letech to už bude stvrzeno stradicí: ombudsman, toť úředník, kterého máme, abychom ho měli.

Je to na Klausovi
Kam půjdou lidovci? A kam jdou lidovci? Expředseda Miroslav Kalousek uvedl stranu do série kotrmelců a korunu tomu všemu nasadil exministr zahraničí Cyril Svoboda, když veřejně prohlásil, že by lidovci měli podpořit Paroubka a jeho plán spojit se s komunisty. Takže není divu, že se Paroubek tak třese na to, aby ho prezident Klaus pověřil sestavením vlády. S ochotnými lidoveckými poslanci ji v parlamentě prosadí bez problému. Jsou ochotní nebo ne? Signály dávají zmatené. Vedení KDU-ČSL dnes požádalo své poslance, aby písemně potvrdili závazek, že se nebudou jakkoliv podílet na podpoře vlády závislé na komunistech. Jak dlouho tohle pevné stanovisko vydrží? V uplynulých dnech se otočilo několikrát.

Záleží teď opravdu jen na prezidentu Klausovi, jak se zachová. Když dá Paroubkovu projektu volný průchod, komunisté se dostanou k pákám moci nejblíž - od roku 1989. A prezident Klaus by si pak mohl pomyslně podat ruce s prezidentem Benešem.