Případ s cedníkem
Doba nás staví před nové kauzy. Čtu o občanovi, který se nechal na občanku vyfotit s cedníkem na hlavě s tím, že ho nosí jako hlavokryt z náboženských důvodů. Je totiž pastafarián a věří, že svět stvořilo Létající špagetové monstrum.
Mé sympatie má jak onen zmíněný pastafarián, tak úředníci brněnského magistrátu, kteří mu průkaz s fotkou s cedníkem na hlavě vystavili. Na fotce je mu vidět do obličeje a fotka vyhovuje i novým parametrům, které umožňují obličej digitalizovat. Já jsem plešatý a na hlavě nemám nic. Moje žena má vlasy a češe si je, a některé dámy si na hlavě vytvářejí útvary mnohem složitější, než je pastafariánův cedník. Věcně vzato, je úplně jedno, zdali máte v oblasti hlavy nad obočím pleš, vlasy nebo cedník. Důležitý pro identifikaci je obličej a ten je čitelný s cedníkem i bez cedníku. Tečka.
Chvála bohu, že to takhle proběhlo. Lze si představit i jiný průběh. Pastafarián přijde s cedníkem na hlavě a chce se nechat vyfotit na občanku. Vyhodí ho. Podá trestní oznámení. Zahájena kauza, jde přes soudy všech instancí až ke štrasburskému soudu pro lidská práva, který posoudí, zdali nošení cedníku na hlavě patří k esenciálním lidským právům či nikoli. Soud zistí, že ano. Vzedme se vlna odporu a je založena strana prosazující hlavokrytní řád a proti ní vystoupí tucet neziskovek podporující myšlenku svobody hlavokrytru.
To vše se nestalo, protože úředníci v Brně byli rozumní.
Po tom všem můžeme položit kontrolní otázku:
Kdo je magor?
Brněnští úředníci nebo borec s cedníkem na hlavě?
