Já ji nevidím vůbec žádnou, tedy, nevidím žádnou výhodu v přímé volbě prezidenta. Americká demokracie je tradičně postavená na soupeření dvou politických stran. Prezidentem může teoreticky být kdokoli, ale ta možnost je prakticky nulová. Od mandátu prezidenta se odvíjejí jeho pravomoci. Přejeme si něco takového?
Neznám tvrdá data, která by o něčem podobném svědčila, a ani si nedovedu představit metodu, jak je získat. Kdo z nás si dovede představit důsledky tvrdě prezidentského režimu?

Pak je ovšem možné, že by se prezidentovy pravomoci neměnily a místo aby byl prezident volen parlamentem, byl by volen občanstvem.
Tato varianta je pochopitelná psychologicky. Takto pojatá přímá volba předpokládá, že výsledek volby nebude závislý na bandě zkorumpovaných padouchů v dolní i horní komoře parlamentu a že z volby vzejde bytost milovaná celým lidem obecně.
A co dál? Jaká to bude bytost? Nejpopulárnější občan? Bude to Karel Gott? I tento nápad už tu byl (a jeden z mála, kdo ho vzal vážně, byl Karel Gott), nebo to zase bude nejchytřejší ze všech Čechů, totiž Václav Klaus?
Ovšem složitější než otázka kdo je otázka proč, tedy jaká z přímé volby vzejde občanovi výhoda.
Kromě toho, že bude mít hezký pocit, že se zasloužil (pokud vyhraje jeho kůň).

Takže prý od čtvrtka by mělo být ve věci jasno. Tipnu si: nebude jasno, politické strany nemají žádný zájem na tom, aby ztratily vliv na volbu prezidenta, a tudíž je to jenom šaškárna a žádná přímá volba prezidenta nebude. To je moje predikce.
S dodatkem: žádná škoda, není čeho litovat.