Na summit NATO v Ankaře (7.-8. července) pojede Andrej Babiš v doprovodu s Petrem Macinkou. Prezident Petr Pavel, někdejší předseda vojenského výboru NATO (2015-2018) zůstane doma. „Myslím si, že bude nejlepší, když tam půjdu s Macinkou, protože to budeme vysvětlovat lépe než pan prezident, který nás teda kvůli tomu kritizuje,“ řekl k tomu Babiš.

Byly doby, kdy se kde kdo hrnul, aby se „dostal ven‟, tím lépe když za státní peníze. Tohle je dávná minulost a ani pro Babiše, ani pro Macinku to neplatí. Proč tedy se oba hrnou do podniku, kde je čeká baštonáda (vysvětlení pro ty mladší, kteří neznají cyklus románů Karla Maye o Blízkém východu – baštonáda je švihání prutem přes holé paty)?

Babiš dobře ví, co ho v Ankaře čeká. Americký velvyslanec Nicholas Merrick to jemu a jeho vládě naservírovat naprosto jasně. Navyšování obranného rozpočtu je závazek, tečka. Závazky se plní. Babiš říká, že bude s Macinkou „lépe vysvětlovat‟ než prezident, proč jeho vláda závazky neplní. Jak ale se dá „lépe vysvětlit‟ něco, co se vysvětlit nedá? Prezident tedy může být jenom rád, že ho do Ankary ti dva státníci nepustili. Půjdou to tam vyzobat místo něho.

Jiná věc je, že je jim to jedno.

*

K tomu ještě jedna poznámka. Bude v červenci ještě nějaké NATO? Evropané odmítli se v silovém otevření Hormuzského průlivu angažovat. Přitom je to v našem zájmu, ví to každý, kdo v posledních dnech tankoval benzín. Věří někdo, že by Američané riskovali jadernou válku, kdyby Rusko napadlo Evropu?

Tak tohle budou řešit ti dva velcí stratégové, Andrej Babiš a Petr Macinka.