V podcastu Hospodářských novin nazvaném Bruselský diktát prezident Petr Pavel víc než jasně naznačil, že se přes něho do vlády nedostanou strany programově namířené proti našemu členství v EU a NATO. Je to silné stanovisko a právem budí pozornost. Tance Miloše Zemana kolem jmenování a nejmenování určitých osob jsou v živé paměti a problémy s jednotlivci měli i Václav Havel a Václav Klaus. Jsou tu ale velké rozdíly, zvláště při srovnání se Zemanem.

Zemanovy výhrady byly nečitelné. Šlo spíš o hru na rozmarného monarchu než o politiku. Umanutý egoista si občas na někoho zasedl s úmyslem ho zdeptat, aby utvrdil své ego v pocitu kosmické střednosti. Petr Pavel nezmínil žádnou politickou stranu, natož pak nějaké jméno. Načrtl to, čemu se říkává „červená čára“. K tomu dodejme, že červené čáry jsou tu proto, aby se překračovaly a byl důvod k rozčilení, ale to jen tak mimochodem. Na rozčilování budeme mít ještě času dost.

V jistém smyslu je to i vzkaz voličům: rozmyslete si, komu chcete lístek hodit. Mohli bychom to klasifikovat i jako ovlivňování voleb. Potrefené husy to jistě neopomenout dělat. Jde o pestrou směsici kejklířů, kteří by se chtěli přilepit k – pravděpodobně – vítěznému hnutí ANO. Babiše samotného se Pavlův vzkaz samozřejmě přímo netýká, protože on sám s členstvím Česka v EU a NATO problémy nemá. Nepřímo ale ano, protože bude – pravděpodobně – sestavovat příští vládu a mohl by tak narazit na zeď postavenou jeho vítězným soupeřem v prezidentské volbě.

Ukázalo by se, jak pevná zeď by to byla. Znovu by se otevřel ústavněprávní problém, zdali „prezident jmenuje“ znamená „prezident musí jmenovat“. Lze si představit i finále u ústavního soudu. Jistě by neprospělo stabilitě politického života u nás.

Závěrem dovolte ještě jednu uštěpačnou poznámku. Prezident vyjádřil pevný politický názor. Je paradoxní, že Petra Pavla nejsilněji nenávidí proruská expozitura. Kdybychom udělali průzkum Putinovy zadnice, výkřiky o „komunistickém rozvědčíkovi“ bychom slyšeli tím silněji, čím hlouběji by se naše sonda dostala.