Dobře je na tom volič už pevně rozhodnutý, které podle něho menší zlo bude volit. Může pozorovat předvolební dění jako bizarní reality show s komickými prvky.

Čerstvě vynikly dvě takové výstřednosti. Tomio Okamura už oznámil, o jaké rezorty stojí, až bude Andrejem Babišem pozván do vlády. Vyhlídnuté má zahraničí, obranu, vnitro a školství. Neupřesnil, jestli jeden rezort ze čtyř, dva nebo dokonce všechny čtyři. Zahraničí, vnitro, obrana, to se dá pochopit. Proč se ale pídí po školství? Bude někoho učit? Nebo se nechat učit?

Každopádně z jeho dopisu Ježíškovi asi není Andrej nadšený. Okamura v Černínu, to je silné kafe. Pro voliče SPD ne, ti asi nevědí, co to Černín je. Mezi voliči ANO jsou však i příčetní lidé a dovedou si spočítat, co by to znamenalo.

U druhou taškařici se postaral Zdeněk Hřib, když posuzuje podle počtu dětí, kolik má kdo právo na množství bytů. Jedno dítě, jeden byt. Dvě děti, dva byty. Naší někdejší panovnici Marii Terezii by Zdeněk Hřib povolil šestnáct bytů. V dalším pokračování odkrývání svých vizí by měl předvést, co s nadbytečnými byty udělat: zabavit? Dát lhůtu… dejme tomu dvanáct měsíců… k narození vyrovnávacího dítěte? Sociální inženýři jsou vynalézaví, třeba Hřib na něco přijde a dále nás překvapí.

K té volbě… Favoriti jsou dva, větší je ANO, menší Spolu. Je to opravdu zapeklitá šlamastyka, že jeden jako druhý, aby slepili koalici, budou muset sáhnout po spolku s bolševickým myšlením. Babiš po Spolu!, Fiala po Pirátech.

Piráti znovu ve vládě, tak to je opravdu vize na úrovni Okamury v křesle ministra vnitra nebo zahraničí.