Pozvolné sunutí
K takovým směšnostem a pitvorným tanečkům nutí politiky příšerná pověst opoziční smlouvy. Přitom ona dohoda měla své racionální jádro a navíc nesla ovoce - protože skutečně donutila socialisty méně rozhazovat, kdežto s povolenou uzdou nakupovali hlasy s takovou vervou, že ohlášený Sobotkův rozpočet na rok 2007 zdá se býti velikým humbukem, protože skutečný schodek činí 130 miliard v lepším případě a 170 miliard v horším případě. Problém tehdejší opoziční problém byl v nestydatosti, s jakou si oba "rivalové" rozdělovali posty, kterak podle stranického klíče přidělovali trafiky svým příznivcům. Jaksi mechanicky to vyplývalo z povahy věci. Dá se čekat, že pokud dojde k ne-dohodě a ne-opoziční smlouvě, toto rozdělování pašalíků se bude opakovat. S tím rozdílem, že tentokrát bude mít sociální demokracie mnohem silnější páku na "vládní" občanské demokraty, než tomu bylo tenkrát. Vždyť zelení už oznámili, že "chtějí zůstat v opozici".
Nejčistším řešením by asi tedy byla skutečně ta úřednická - tedy stranami dohodnutá vláda - s omezeným mandátem připravit nové volby a navrhnout a v parlamentu nechat schválit takové změny ústavy, které by napříště znesnadnily nebo dokonce znemožnily pat. Třeba přidáním jednoho poslaneckého místa (jistě by pánové nechtěli jedno místo ubrat, hádejte, proč ne).
