Zdá se, že nejvýznamnější politický akt minulého týdne byl indiánský tanec Andreje Babiše jako výraz vděku za déšť. Reagovali na to politici i komentátorské veličiny. Trapnost, šaškárna a šamanismus, připomenuto Jezulátko.

K tomu pár poznámek. Kdo z nás neměl radost, že začalo pršet po šílených týdnech, kdy jsme nad sebou měli plechově modrou oblohu s nemilosrdným sluncem a pod nohama půdu, která se zvolna měnila v prach? Holt, nenatáčeli jsme se u toho. Však taky nemáme potřebu se producírovat veřejnosti, nejsme politici.

A jsme u toho, u lídrovství. To co Babiš předvedl je šaškárna, ale zároveň je to lidský projev. Lídrovi pomáhá, když dá najevo emoce a sdílí je s lidmi. Kdo z ostatních lídrů skákal radostí v dešti a děkoval pánubohu? Nikdo. Je v tom dlouhá tradice. Pamatujete, jak jsme se smáli, když se Bohumil Sobotka učil nadávat? Z doby novější, vybavíte si trapnost Petra Fialy a jeho výpravy za Nutellou?

Funguje to tak, že všichni sledují, co ten Babiš provede. Stačí, aby kejchnul a už se seběhnou a řeší, von kejchá a ani si ruku před hubu nedá, to je ale úroveň, táhne nás to na Východ.

Nekoukejte, co Babiš provádí a konejte tak, aby lidi sledovali vás a přemýšleli o tom, co jim říkáte. Ale hlavně, chopte se témat, ne blbostí. Pak budete lídři.

Párkrát jsem tu psal o tématech, v pátek to bylo o suchu a v pondělí o právo pro single ženy na asistované otěhotnění. Jsou i jiná témata, například osmadvacáté režim jako rámec pro podnikání v evropském rozměru. Kdo z lídrů (a lídryň) ho uchopí? Nikdo. Všichni jen budou číhat, jestli se Babiš uprdne a pak s tím hned poletí na Instagram. Tedy, on to téma nezvedne ani Andrej Babiš, protože je to téma pro skutečného lídra a ne pro šíbra, který ví, jak lidi zaujmout.

Protože mezi slepými je jednooký králem, pak vypadá jako lídr.