Poznámka k článku pět
Hodně se hovoří o článku pět, jako o klíčovém ustavení, na němž stojí NATO a celá naše bezpečnost. Otázka je to aktuální, už z toho důvodu, že momentálně jsou na světě dvě války a šéfové NATO se sešli, aby rozhodli, co dál.
Ať rozhodnou, co rozhodnou, je dobře si připomenout, co „článek pět‟ znamená v obecné představě, jak je prezentován.
Znamená spolehnout se na to, že když přijde kdokoli, ať už je to Rus nebo Marťan, a ublíží členu NATO, ať je to kdokoli, Albánie, nebo Německo, nastoupí Amerika a svou silou Rusa nebo Marťana zažene.
Dovede si někdo ze ctěných čtenářů představit, že USA půjdou do války, pokud by někdo (Marťané…) napadl Albánii? Nebo Česko? Nebo… Francii?
Francii už Američané zachraňovali dvakrát, takže i napotřetí by do toho šli, myslím si. Už kvůli soše Svobody a myslím to žertem jen částečně.
Už to vypadá na pochmurně vyhlížející úvahu, ale nabídnu alternativu.
Nadcházející sezení NATO má schválit výdaje na obranu 5 % HDP a kdo nesplní, tomu Američan nepomůže. Ono to nějak projde a bude to mít velké důsledky (zelené třeštění nemůže obstát, myslím si já). Podstatný je ale takzvaný mindset, nastavení obecného přesvědčení. Jsme opravdu odhodlaní jít do války se všemi důsledky?
Jsou Rusové odhodlaní jít do války se všemi důsledky?
To jsou jediné skutečně důležité otázky a odpověď zná jenom budoucnost.