Povinně v odborech
Jak se k tomu staví sami doktoři? Jejich názory jsou rozdílné. Na jedné straně jsou obhájci povinného členství, protože podle nich je komora v našem státě poslední instituce, která je schopna udržovat alespoň nějaký řád v chaosu, jenž se nazývá zdravotnictví. Druhý názorový pól zase považuje povinné členství za největší zločin posledních dvaceti let - kdo nezaplatí příspěvek, nesmí pracovat jako lékař, byť by to byl nejzázračnější chirurg. Komora tak má zcela bezpracný zaručený příjem, zatímco mnoho lékařů si stěžuje, že když potřebovali, nenašli u ní zastání. Zda někdy pomohla pacientům, nevíme, z médií známe pouze ty, kteří se raději obrátili o pomoc na advokáty. O protichůdnosti názorů svědčí i nedávný průzkum, v něm jen těsně zvítězili ti lékaři, kteří povinné členství odmítají.
Když ale vzpomeneme poslední dva prezidenty lékařské komory, Davida Ratha a Milana Kubka, a události, jichž se za jejich vůdcovství komora účastnila, zjišťujeme, že naši lékaři žádný profesní zastřešující orgán nemají, zato mají dva odborové spolky - LOK a ČLK. Obě tyto organizace jednoznačně tíhnou k levici (a jsou jí rovněž silně podporovány), takže ani o apolitičnosti ČLK nelze hovořit.
Pokud se tedy o zrušení povinného členství v ČLK skutečně začne vážně uvažovat, lze se nadít mohutných protestů jak od levicových stran, tak od odborové centrály. Ta ostatně s oběma lékařskými organizacemi během jejich akce "Náš odchod - vaše smrt" pilně spolupracovala a mnozí lékaři už považují svou komoru za součást ČMKOS, této prodloužené ruky ČSSD. Kladou si tedy otázku, zda je povinné členství a povinné odborářské poplatky pro jejich profesi skutečně nezbytné, když Česká lékařská komora ve své současné podobě předčila dokonce i komunistické Revoluční odborové hnutí. Ač se to totiž zdá neuvěřitelné, členství v ROH nebylo za vlády jedné strany povinné.
