Máme za sebou volby ve Francii a krátce předtím v Británii. Nerad bych se mýlil, ale nepamatuji, že by někdy v minulosti byly volby v těchto zemích sledovány tak pozorně, jako letos. Otázka v obou případech zní, jak se výsledek promítne do našich českých záležitostí.

V Británii se vše odbylo důstojně a vystřídání v Downing street 10 můžeme závidět (jakkoli připomenu, že Andrej Babiš se při poslední parlamentní porážce také vítězství pětikolky nevzpíral, třebaže ho k tomu Zeman nabádal). Nepovšimnut nezůstal propad Skotské národní strany. Nejde jen o to, že je to strana která prosadila udavačský zákon a zavedla institucionální bonzování zcela v Orwellově duchu. Jde o to, že rozpad Spojeného království si naprosto nemůžeme přát, jelikož jde o jeden z pilířů NATO. S bezpečnosti neradno si hrát, když máme válku na hranici. A nejen proto.

Horší je to s Francií, zásadně významnou zemí Evropské unie. Nacionalisté Marine LePen horují pro zavedení ochranářských cel a všeobecně by rádi posílili „domácí produkci‟ všemi prostředky – to je přímo proti smyslu Evropské unie a proti našim národním zájmům. V tomto smyslu můžeme tedy vítat, že jim plán na vítězství nevyšel. Ze světa ale nezmizeli a početně ve francouzském parlamentu zesílili. Strana vstoupila do frakce Patriotů, jíž je ANO Andreje Babiše jedním ze tří zakládajících členů. Sám Andrej Babiš se už raduje, že v Patriotech pro Evropu je 84 europoslanců z 12 zemí. Chceme klást důraz na národní státy, bojovat proti ilegální migraci a změnit Green Deal, sděluje Babiš na Twitteru. Můžeme to ironizovat, můžeme se až smát, že internacionála nacionalistů je hranatý kruh a že on sám nehne ani s migrací, ani s grýndýlem, který dvakrát osobně podepsal. Nicméně zůstává faktem, že lepenisté jsou v parlamentu silnější než kdykoli předtím a že Babiš svým navázáním na LePen, kterou u nás taky každý minimálně obeznámený člověk zná, bude na českém kabaretním pódiu hrát roli státníka kontinentálního formátu, hráče velké politické hry. Po pondělku už nepůjde udělat malou domů. V Patriotech se teď soustředila silná jména evropského nacionalismu a Babiš bude muset pískat podle not. Bylo by dobře zahodit do argumentační veteše termín „krajní pravice‟. Jde o nacionalisty, a to je jasně definovaný politický směr.

S bohatou minulostí, bohužel, velmi temnou.