Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Podpora Izraele
Komicky vyznívá titulek, který jsem zahlédl na serveru irozhlas.cz, že Izrael není na kritiku zvyklý. To je samozřejmě nesmysl a dokonce je to výsměch realitě, protože jestli je některý suverénní stát permanentně ohrožován, napadán vším možným, od raket po verbální štvaní, natož pak kritizován, pak je to Izrael.
Ale sám ten článek na serveru je v pořádku, to jen titulek je naprosto pitomý. Jádrem jeho sdělení bylo, že Izrael není zvyklý na kritiku ze strany Česka. Což je naštěstí pravda. Ke světlým stránkám české zahraniční politiky patří podpora Izraele v jeho zápase o přežití v moři antisemitské vražedné nenávisti. V tom je Česko výjimečné v evropském kontextu. Bohužel, Dopis tří (asi se bude řadit k takovým dopisům, jako byl Dopis 99 pragováků a Zvací dopis v roce 1968 a v nejnovější době servilní Dopis čtyř adresovaný do Pekingu) je třeba vnímat jako pokusný balonek českých progresivistů přihlásit se k antisemitskému proudu evropské levice. Je moc dobře, že se ozval rázný odpor.
Dopis odsoudil prezident. Zde je třeba připomenout, že prezident odmítl jmenovat Pocheho ministrem zahraničí a že (zřejmě) iniciátor dopisu Petříček se stal ministrem jaksi… nepřesvědčivě. Dopis tří dal prezidentu Zemanovi naprosto zapravdu. Nechme tentokrát stranou, že z ústavního hlediska nemá prezident co do jmenování ministrů mluvit, nicméně Petříčkův podpis naprosto potvrzuje oprávnění prezidentova zdráhání.
Od Dopisu tří se distancoval i premiér Babiš. A tady jsme zase u jádra pudla. V takovém případě se nemá premiér co distancovat. On má prostě vyhodit ministry, kteří svévolně podniknou hurá akci podkopávající českou zahraniční politiku. Takže, znovu, jaképak distancování? Oba vyhazov.
Babiš to neudělá, protože se bojí pozlobit antisemitsky zaměřený bruselský mainstream.
Levicový progresivismus je největší hrozba současné doby. Má mnoho projevů a antisemitismus je jeden z nich. Možná to bude někomu znít legračně, ale připomenu, že Fučíkovo „Lidé, bděte“ má zejména v této době svoji aktuálnost. Tím spíš, že nebezpečí je teď maskované důmyslněji, než kdy jindy, kdy se bubnovalo na bubínky a kdy poslanci v parlamentu vyhrožovali zakroucení krkem.