Pochmurná radost
Davida Ratha policie sebrala za okolností vymykajících se schopnosti uvěřit: s krabicí se sedmi mega v podpaždí a bubíňákem v kapse, to je jako výjev z gangsterského filmu staršího data. Však také nejeden komentátor vyslovil podiv, že tak inteligentní muž, jako je David Rath, se nechal takto dětinsky nachytat, když přece každý ví, jak se úplatky správně dávají a dostávají. Jsou nezachytitelné a neprokazatelné. Takový Stanislav Gross se nemusí ohánět bubíňákem při vysvětlování, kde přišel ke svým stamiliónům. Střílejí po sobě jen kamarádi jiného obhájce chudobných, Grossova nástupce Jiřího Paroubka. David Rath prokázal beznadějnou korupční zaostalost.
Mnoho lidí se raduje, ale je to radost pochmurná. Petr Nečas vyslovil přání, aby lidi nestrkali všechny politiky do Rathova pytle. Jenže všichni politici se zasloužili o to, že tu jsou takové poměry, že Rathova aféra mohla vůbec vzniknout. Pro zprůhlednění manipulace s veřejnými penězi neudělal Nečas a jako reformní antikorupční tým nic, co by stálo za řeč.
Ratha tedy chytili, už není hejtmanem, je jenom poslancem. Václav Klaus vyjádřil uspokojení nad policejním zásahem. Je dobře, že hlava státu policisty podpořila. Budou podporu potřebovat. Že se poměry k lepšímu obracejí, to uvidíme až za nějaký čas, až se ukáže – ne snad, že bude Rath sedět, to je věc vyšetřování a soudu a zatím je jen podezřelý a nemáme právo ho za nějaké mříže strkat. Že se ukáže, že členové týmu Ratha odhalujícího budou za úspěch pochváleni, odměněni, povýšeni a že se za roček, dva s nimi u policie ještě setkáme.
V naší zemi to chodí tak, že se spíš dá čekat, že budou vyhozeni a skončí v nějaké detektivní agentuře. Třeba té, co patří bratrovi Víta Bárty.