Lidovci ani zelení předevčírem kupodivu neprotestovali proti platbě za recepty nebo za jednotlivé položky na nich napsané, ačkoliv jejich součet může někdy převyšovat i cenu léků samotných. Vzpouzeli se proti platbám v ordinaci a chtěli udělat z některých pacientů privilegované, od poplatků osvobozené vrstvy.

Poslanci KDU-ČSL dokonce původně odmítali jakoukoli platbu u lékaře. To jim naštěstí Julínek v úterý rozmluvil, a tak chtěli osvobodit od poplatků aspoň děti do 15 let a těhotné ženy. K nim se samozřejmě přidali zelení, kteří sice věkovou hranici platících pacientů snížili na 6 let, ale zase by osvobodili hendikepované lidi a důchodce. Ministr Bursík do televizní kamery dokonce utrousil poznámku o bezplatné první návštěvě u lékaře - zřejmě pokud by se člověk nevyléčil během pár dní a musel si dojít pro léky znovu, teprve tehdy by za návštěvu zaplatil. (Není jasné, jak by se kvalifikovala recidiva nějakého onemocnění - šlo by znovu o první návštěvu nebo by byla opakovaná, protože opět dostal chřipku, leč po několika měsících?)

Lidovec Janeček odůvodňoval požadavky své strany záhadným pojmem "ústavní nárok" a říkal, že děti a těhotné ženy mají být pod zvláštní ochranou. To je ale naprosto demagogická interpretace Listiny základních práv a svobod, protože tam se praví, že dětem a mladistvým je zaručena "zvláštní ochrana" a ženě v těhotenství zas "zvláštní péče". Nikde tam ale nenajdeme, že tyto skupiny jsou osvobozeny od nějakých poplatků, tedy ani od těch u lékaře.

Politici i někteří lékaři argumentují rovněž "zvýšenou a náročnou administrativou" spojenou s vybíráním poplatků v ordinacích, na druhou stranu ale existuje spousta lékařů, kteří přiznávají, že když se zbaví hypochondrů a lidí, kteří si pod záminkou píchání v zádech přicházejí jen popovídat, tu trochu úředničiny klidně zvládnou, protože se budou moci lépe věnovat těm opravdu nemocným pacientům.

Je pravda, že hendikepovaní nebo staří lidé musí k lékaři častěji a že jejich příjmy jsou zároveň těmi nejnižšími, ale to ještě neznamená, že kvůli padesátikoruně zemřou hlady nebo pomrznou někde na ulici, protože nebudou mít na nájem. Tak závažný problém, aby je poplatek dokázal totálně zruinovat, to skutečně není, stejně jako u těhotných žen, které mívají většinou navíc partnera nesoucího na svých bedrech daleko větší výdaje než platby za návštěvy lékaře. Malé dítě marodí častěji než průměrný dospělý člověk, to je taky fakt. Ale copak nemá rodiče? Každé dítě má kočárek a výbavičku za mnoho tisíc, to odrostlejší už mobilní telefon v podobné ceně, ale rodičům je zatěžko dát směšnou částku za jeho prohlídku či ošetření? Takoví lidé pak ale patří za mříže a dítě by jim mělo být odebráno! A co má znamenat Bursíkův nejčerstvější výrok, že od plateb budou osvobozeni i lidé v hmotné nouzi? Jak bude lékař hodnotit, zda je pacient v hmotné nouzi nebo zda si jen nevzal otrhané šaty, aby ušetřil pár korun? Budou snad úřady dávat na žebráckou hůl razítko?

Každopádně nám z toho vyplývá, že pokud požadavky koaličních partnerů trochu zjednodušíme, zjistíme, že chtějí, aby byli od plateb u lékaře osvobozeni nemocní lidé. Ti zdraví, kteří k doktorovi nezajdou, jak je rok dlouhý, naopak platit budou. Není to postavené na hlavu? Podle posledních zpráv Julínek svým koaličním partnerům neustoupil, ale otázka je stále otevřená. Pokud lidovci a zelení svoje požadavky nakonec prosadí, může ministr zdravotnictví takovou ohlodanou reformu zahodit a na svou funkci rezignovat. Ostatně některé zdroje takové vyústění jeho snažení nevylučují.

Budou-li podobným způsobem osekávány i další nesmělé pokusy o reformu veřejných financí v ostatních oblastech, nemusí se Topolánek problémem odpadlíka Tlustého nebo pochybami o hlasech dvou bývalých poslanců ČSSD vůbec trápit. Žádný vládní balík reforem totiž do sněmovny vůbec neponese.