19.4.2024 | Svátek má Rostislav


Diskuse k článku

Pirát Michálek pokračuje

Není to zas tak úplná maličkost na naší politické scéně. U Pirátů byla rodinná bouřka, poškorpili se dva místopředsedové Mikuláš Peksa a Jakub Michálek a na druhého z obou pánů padlo podezření, že se chová hulvátsky a arogantně.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
M. Kolář 6.11.2019 15:27

Rusoidní kolaborantská veš I.K. tu zase fluše ..

I. Kellner 6.11.2019 15:33

Předám pozdrav m.j. Slovensku a Španělsku.

P. Aron 6.11.2019 15:42

Vy jste ubožák.

M. Prokop 6.11.2019 16:04

To, na co reagoval, je taky 3,14čovina.

M. Prokop 6.11.2019 15:48

Kdyby tušili jak dopadnou, tak si mohli ušetřit tu snahu o Velké Srbsko a bordel ve svém okolí. Velké Srbsko není, škody značné v Srbsku i v tom okolí. Jenže to by museli myslet hlavou a ne koulema.

V. Církva 6.11.2019 16:03

No myslím si že se z toho nebymluvíme. Uznání Kosova bylo samozřejmě špatně a počátek vzniku mafiánského státu, který je problémem jak pro jeho obyvatele, tak pro velou oblast. Ulevte si svědomí, jinak ale Srbsko samozřejmě má odpovědnost za válku v bývalé Jugoslávii, ale všechno na ně nehodíte. Přečtěte si něco o Ustašovcích za 2 sv. války anyjste získal ponětí o vztazích na Balkánu. Nevidím neviňátka v žádném z těch národů ani jednoznačněho viníka jen v Srbsku, jakkoliv nejdéle komunistickém.

M. Prokop 6.11.2019 16:09

Uznání Kosova bylo a je nejméně špatné řešení. Tak je na něj alespoň nějaký vliv. Má-li být na Balkáně alespoň klid, když ne rovnou mír, tak nelze Kosovo nechat pod Srbskem, ani ho připojit k nějakému jinému sousednímu státu. To se prostě neosvědčilo.

O Balkánu jsem toho přečetl i zažil dost, abych věděl, že z průměru se tam vymykají snad jedině Slovinci (také spadali pod Předlitavsko), ten zbytek si nemá co vyčítat. Jen ti Srbové byli nejsilnější, měli k dispozici armádu pod svým velením, tak toho napáchali nejvíc.

Co s tím má společného mé svědomí, těžko říci.

M. Kolář 6.11.2019 15:26

Srbové pro nás nikdy neudělali nic.. V r. 68 si prostě Tito (což ani nebyl Srb) držel dále Rusáky od těla, což dělal už dříve.. Před II. světovou, když jsme podporu nejvíce potřebovali, se Srby řízená Jugosávie odklonila od Malé dohody a přiklonila se diplomaticky k Německu .. Jinak, Srbové jsou jedním z nejagresivnějších národů v Evropě, zločinů mají na svědomí počínaje 19. stoletím dosti ..

V. Klepetko 6.11.2019 15:47

Vy věříte v existenci "národa"? Tak to jsme dva. Co to je podle Vás , ten národ? Snažím se tu už pár let o nějakou konsensuální definici, ale k ničemu jsme zde zatím nedospěli...

A začínám mít dojem, že pro řadu lidí "národ" začíná náhle existovat jako reálně existující entita, jen když je potřeba zdůraznit nějaký etnický stereotyp. Kdežto pozitivní stránky národního života bývají spíše parketou tzv "národovců" :-)

J. Kombercová 6.11.2019 16:10

Prapůvodně slovo "jazyk" rovnalo se slovu "národ". Z toho můžete vyjít.

V. Klepetko 6.11.2019 16:29

Ono je to komplikované. Třeba právě pokud jde o ty "Srby", tak jazykové hledisko příliš dobré není. Stejně tak u Židů by to byl celkem problém..

J. Anděl 6.11.2019 16:31

Souvisí národ s narozením (se na určitém místě)? To rození má společné s rodinou. Jazyk, jak píše paní Kombercová, je určitě taky průvodní znak.

M. Prokop 6.11.2019 16:41

Hlavně to bude osobní pocit, ta příslušnost k národu.

V. Klepetko 6.11.2019 17:26

Osobní pocit Ti bude k ničemu, když ostatní příslušníci "národa" Tě budou považovat za cizinece.

V duši můžeš být Tutsiem, když ti ale prohlásí že jsi Bhutu, nebude Ti to nic platné, ten pocit...

M. Prokop 6.11.2019 17:35

U těch ostatních je považování taky pocit, Pevná kritéria existují na občanství, na národ ne.

V. Klepetko 6.11.2019 17:45

Nechci žádná pevná kritéria. Spíše o existenci etnosu jako reálné entity jako takové. Existuje ta entita jako třeba kámen nebo Slunce, nebo je to jen jakýsi subjektivní pocit, jak se zřejmě domníváš? Já tvrdím že existuje, a je definována kulturně, nebiologicky...

U mě je třeba Čech jak zde narozený vietnamský prvňáček, tak kníže nebo Ray Koranteng atd... Ale chtěl jsem vědět, jak si to definuje konkrétně pan Kolář. Jenže jsem se nic nedozvěděl :-)

V. Klepetko 6.11.2019 17:22

Strašně blbě se definuje to "místo". Opět poukazuji třeba na ty Židy. Nebo ti "Ukrajinci". Mluví stejným jazykem?

J. Anděl 6.11.2019 18:00

Stejně to podle mě souvisí s tím rozením. Tak se narodili matce, která se narodila matce, která.... a tak dál dozadu až k nějakému kořeni. A místu.

A jinak je to samozřejmě abstraktní pojem s rozmazanými hranicemi, ale tohle je podle mě podstata toho pojmu. Rod.

Tzn. jazyk ne nezbytně, ale obvykle. Společná kultura ne nezbytně, ale obvykle. Společné území obvykle... atd. Mísení historicky tu větší, tu menší...

V. Klepetko 6.11.2019 18:20

Ale ano, to všechno asi platí, a slovo "obvykle" je tu velmi příhodné, dobré. Ale navíc bych přidal i ten subjektivní pocit jedince, který je jádrem liberální ho pohledu na věc - ovšem v kombinaci s tím kouzelným subjektivním "uznáním" ze strany ostatních stejnorodých individualit.

Jinak by platil čistě subjektivní pohled nejen na etnos, ale i gender, biologický věk atd. Prostě když mně soused odnaproti bude tvrdit že je pes, tak mám právo mu neuvěřit a jeho psí status zůstává tím pádem s otazníkem :-)

J. Anděl 6.11.2019 19:58

No, subjektivní pocit...

Když vydědím potomka, nebo se rozkmotřím s rodiči či sourozenci, přestaneme být rodina? Ano. I ne.

Individuální pocit náležitosti k jakékoliv idei či skupině (postavené na idei) má podle mě význam z toho individuálního hlediska. Nikdo ti nemůže vnutit pocit národní identity. Není mravní defekt necítit vazbu na národ.

Ale to vnější, o kterém píšeš, to uznání ze strany ostatních, obvykle souvisí s tím "rodem". Nejde jen o uznání, jak asi naznačuješ uvozovkami, jde i o rozlišování.

Ano, čím dál více se prosazuje individuální identita jako rozhodující. Podle mě je to matoucí omyl. Individuální identita (národní, genderová, rasová...) je směrodatný kompas mého směřování, ale nemůže být závazná pro rozlišování ostatních.

Ergo lze dospět k názoru, že národnost je vlastnictvím celku, národní identita vlastnictvím jednotlivce.

J. Anděl 6.11.2019 20:15

To poslední o tom vlastnictví identity a národnosti beru zpět. Je to příliš nepřesné.

V. Klepetko 6.11.2019 22:50

Ty úvahy jsou mi velmi blízké, i včetně těch pochybností...

Tak či onak, je to jakási objektivně existující "vlastnost", která se ale velmi obtížně definuje - a v některých případech i těžko rozpoznává... To ale není nic až tak neobvyklého!

I. Mertl 6.11.2019 18:31

Domnívám se, že tento pojem je už významově prázdný, což prokazuje neexistence definice - pojem bez definice jakoby neexistoval. Sémanticky byl prázdný i v těch vlasteneckých dobách, kdy teoreticky šlo o obnovu "národa", protože i tehdy to znamenalo co? "My, co spolu cítíme"? A tehdy snad jeho použití bylo účelné, protože bylo nutno na tuto "národní" entitu poukázat a k tomu je jednoslovné označení vhodné. A od té doby? Jedna nehoda za druhou, nacismus ta nejstrašnější. Ale ani opakující se havárie moderního českého státu nejsou skutečností moc povzbudivou. Sorry, národovci.

J. Anděl 6.11.2019 20:04

Necítím nijak exaltovanou emocionální vazbu ani k tomu pojmu obecně, ani konkrétně. Nicméně s ohledem na svojí rodinu, přátele, místa v ČR, která jsou mi domovem a místem původu, vztahem k jazyku a míře porozumění v tomto jazyce jsem rozhodně s českým národem nějak spjatý.

Akorát mu nepostavím oltář a nebudu se mu klanět. Nebudu mít Boha kromě Boha, no ne? ;-)

V. Klepetko 6.11.2019 22:59

S tím začátkem dost silně nesouhlasím... Když něco nedokážeme dobře popsat, neznamená to, že ta věc neexistuje! A často se stává, že entita, pro kterou máme přehlednou a jasnou definici, se ukáže být mnohem složitější, a to do té míry, že si s ní pomalu nevíme rady.

Typickým příkladem je GEN v molekulární biologii...

Etnogeneze je prostě neprobádané zákoutí lidského poznání, myslím... A etnický národ I politický národ - to jsou reálné entity, které je třeba zkoumat.

I. Mertl 6.11.2019 23:31

Ale ne. Neexistuje-li definice, a to ani nepřesná, pak entita je vágní, disociovaná jen v lidském mozku a reálně neexistující. Že existují emoce, spojené s onou nereálnou entitou, mluví o tom, že entita je termínem z oblasti víry, a s raciem, se skutečností nesouvisí. Jako Bůh, Alláh, Jáhve, možná i komunismus nebo nulová CO2 stopa jsou něco nehmotného, fikce, pomocná představa. Neposkvrněné početí. Hezké, ale nereálné. Omlouvám se náboženstvím, jejichž role ve vývoji lidského myšlení je reálná, historicky nezastupitelná. Ale samotné fundamentální pojmy, s nimiž pracují, jsou jen slova vhodná pro náboženské účely, religii (=propagandu). To samozřejmě naplatí pro politický národ. Zde definice jasná, entita existující, s národem (etnickým?) nijak nesouvisí. Snad s vlastenectvím, láska k vlasti (=státu?). Složité, protože vlast a stát bohužel totéž nejsou. Ale všechny tyto pojmy patří spíš do politologie (politické psychologie) než do reálného světa. A v něm dokážou provést neuvěřitelné skopičiny.

V. Klepetko 7.11.2019 0:03

S myšlenkou, že etnos údajně neexistuje, se smířit nemohu.

Myslím, že výzkum v tomto směru byl v druhé polovině minulého století tabuizován kvůli strašlivým koncům, ke kterým vedl vypjatý nacionalismus. A že ve skutečnosti "teoretická etnologie" by mohla jako odnož kulturní antropologie klidně existovat a razvijet se...

Národy se rodí, stárnou a umírají jako lidé, pane Mertle! To jen my jsme si zakázali o tom přemýšlet! I o tu přesnou definici bych se pokusil, ale je už příliš pozdě. Možná příště. Dobrou noc...

I. Mertl 6.11.2019 15:42

Fakt? Jak ta podpora vypadala?

F. Doušek 6.11.2019 15:58

To Albánci taky.

J. Havelka 6.11.2019 15:04

!!!!Více havloidních učitelů!!!!mÉnĚ čErMá KUH!!!![>-]EU