Pro Británii to byla zkouška, zdali je pořád ještě svobodná – zda v BBC zůstane Top Gear. Dokud to byl Top Gear s Jeremym, Richardem a Clarksonem, byla to Británie Beatles a Frost over England. Pak Jeremyho Clarksona vyhodili kvůli trapné zámince sporu o spálený biftek a je to Británie trapných premiérů, kteří vyhlašují referenda jen proto, aby je prošvihli, a mladí lidé hlasují pro vyžilého bolševika.
Pivo Bernard se svým kulturním přesahem, to je zase u nás ostrůvek svěžího vzduchu, ostrůvek recese a sršatých nápadů. Je to jako v závěru Čapkova R.U.R. Dokud žárovička svítí, žijem, říkají si postavy hry a sledují, jak jedna po druhé žárovičky hasnou. Pivo Bernard a jeho reklamy jsou taková žárovička v dusivé tmavošedé mlze mazlavé korektnosti zamořené chaluhami zákazů.
A už je to tady, reklama s tancující černoškou je sexistická a rasistická. Na námitku Stanislava Bernarda, že námitky proti reklamě mají čtyřprocentní podporu, oponuje růžolící aktivistická soudružka, že na čtyři procenta je třeba brát stejný ohled jako na čtyřprocentní homosexuální menšinu. Že jí není hanba, chtělo by se říct. Jenže ona jí hanba být nemůže, protože má skořápku na zadku a nemá ponětí o padesátých létech, kdy jiné takové růžolící soudružky taky hořely pro svoji pravdu.
Historka z té doby: obrátila se taková růžolící na moji matku s prosbou o radu, že ona miluje soudruha Pepíčka a soudruh Pepíček vzdoruje a že už organizace ho vyzvala, aby se vyjevil, a on je jako dub, a co by ona, jako zkušená soudružka, poradila? Moje matka jí poradila, aby si umyla vlasy. Zrudla rozhořčením a běžela ji udat.
Ve věci reklamy pivovaru Bernard by si tyhle dvě soudružky mohly podat přes propast času ruce. Tamti soudruzi pivo Bernard utnuli. Ti noví soudruzi se o to snaží.
Proč jsou pořád nějací soudruzi?
Tak aspoň pijte pivo Bernard, dokud smí být. Já mu připiju červeným vínem bez černošky.