Penze zreformovány, na jak dlouho asi...
Vládní koalice utržila další vítězství , když ve sněmovně protlačila úpravy penzijních parametrů. Je to složitý propletenec důmyslně vyvážených opatření, ale do titulků v médiích se dostane následující sdělení: do penze v 67 letech. Týká se to narozených po roce 1988, což bude znamenat, že elektorát ANO se omladil, jelikož Babiš (v nepřítomnosti) slibuje, že ‟ten nesmysl zruší‟.
Co k tomu dodat?
Demografický vývoj je alarmující. Stručně: rodí se míň dětí, než kolik umře lidí a lidé se díky pokrokům v medicíně a dalším faktorům dožívají vyššího věku. Porodnost navíc v posledních třech letech dokonce klesla doslova dramaticky. Stárneme, vymíráme. Už se nebavme o tom, kdo bude v systému průběžného financování důchodů na penzisty vydělávat. Bavme se o tom, kdo bude na území objeveném praotcem Čechem v budoucnu žít. S porodností se asi moc neudělá, ledaže by vláda zřídila komunikátora přes porodnost a ten by po večerech navštěvoval ložnice a radil. S penzijním systémem se ale něco udělat musí. Aby měla jakákoli budoucí reforma smysl, musela by se domluvit ve shodě vládních i opozičních stran. Přístup typu my máme reformu, my jsme pašáci nefunguje a nemůže fungovat. Zbývá rok do voleb a v takovém období je dohoda vlády s opozicí iluze. Ale pak bude po volbách a otevře se další okno příležitosti.
Voliči by to měli vědět a měli by to po svých stranách chtít. Je to problém, který nevyhnije, nedá se zamést pod koberec. Opakuji, stárneme, nerodíme, vymíráme.
Odchod do penze v 67 to nevyřeší. To je pouhý námět pro předvolební agitaci pro rok 2025.