Peníze k vyhození
Bylo by to hezké, nebýt toho, že máme popáleniny desátého stupně. Politická strana Věciu veřejné taky začala se slibem vymetení korupce a nepravostí a stal se z ní největší propadák za posledních dvacet let. Andrej Babiš také vyrukoval do boje, přičemž najal novináře a sekretářku, jak oznámil televizním divákům. Utratil prý už milion a půl na kampaň za očistu země.
Nemusel by najímat novináře a sekretářky a polepovat reklamní plochy. Stačilo by, aby jasně prozradil, co na koho ví, a doložil to důkazy. Není možné, aby se člověk jeho postavení se státní zkorumpovanou mašinérií nesetkal. Vždyť na ni narazil doslova každý, v menší či menší míře. Za patnáct let fungování Neviditelného psa jsem se už nejednou setkal s vysoce postavenými manažery, kteří mi skučeli na rameni na téma korupce. Zařadili zpátečku, jakmile jsem je požádal o dokumentaci a nabídl zveřejnění.
"Už nikdy bychom státní zakázku nedostali," zněla unifikovaná odpověď. "Na výplatní listině máme pět tisíc lidí."
Takže pokud Babiš bude prostřednictví najatých novinářů šířit blesky doleva a doprava, pak výlohy na gáži a na kafe může zapsat do kolonky vyhozených peněz. Na řeči o očistě už nikdo nenaletí. Žijeme v zemi, kde se ministr veřejně přizná k podvodu v domnění, že "se to smí", a zcela jistě se mu nestane vůbec nic, jako se nestalo nic nikomu, kdo byl z korupce obviněn. Andrej Babiš jistě má v ruce doutnáky od nejednoho sudu prachu, stačilo by škrtnout.
Zatím to jsou jenom kecy.