Podle zákona o důchodovém pojištění se u nás důchody navyšují k prvnímu lednu o inflaci a zohledňuje se i růst mezd. Když ale inflace skočí mimořádně nahoru, zákon vádě ukládá důchody valorizovati během roku. Což je případ, který právě prožíváme.
Inflace je ohromná a tudíž i valorizace by ohromnost kopírovala. Vláda se tedy snaží to nějak zařídit, aby se důchody nezvýšily podle zákona, bylo by to průměrně o 1500 korun, ale o 750 korun. Což je samozřejmě voda na mlýn opozice a stejně tak odborů.
Jak to všechno dopadne nevíme, nejspíš nějakou plichtou. Nicméně bych se rád vrátil k myšlence nadhozené ve včerejším úvodníku. Psal jsme o tom, že eventuální reforma penzijního systému musí být přijatelná i pro opozici; pokud ji vláda protlačí silou, opozice ji okamžitě zruší, až ji voliči dosadí do vlády, což je s ohledem na dosavadní výkon Fialova týmu velmi pravděpodobné.
Ano, vítězit ve volbách je pěkné a opozice se přirozeně snaží si k příštímu vítězství připravit půdu. Ale mandatorní výdaje a zejména pak penze, které v nich tvoří podstatní podíl, jsou Černý Petr, který putuje z ruky do ruky, tedy od jedné vlády k druhé vládě.
Racionální by tedy bylo šikovně vládu podržet, aby rozpočet udržela v rozumných mezích. Voliči ji tak jako tak potrestají, opozice nastoupí k moci. Ale to nepopulární už bude odpracované a bude to mít na hrbu minulá vláda, která kvůli tou dostala na frak.
Takhle to funguje v politických pohádkách.
V reálné politice racionalita chybí, jsou tu jen bezprostřední zájmy: mydlit schody, mydlit schody… Fiala se touto metodou domydlil do Strakovky a nyní je mu mydleno od včerejších mydličů. Podívaná pro bohy.
Ještě k té racionalitě.
I na prezidentské volbě se mohl Andrej Babiš přesvědčit, že jeho zásadní problém tkví v tom, že s ním nechce nikdo spolupracovat, kromě jeho mančaftu galejníků. Racionální by bylo, kdyby teď využil volebního mezičasí, aby se opravdu stal politikem, tedy bytostí vyjednávající. Místo toho prahne po imaginárních dvou a půl milionech hlasů a touží vyluxovat Okamurův spolek, čímž z ANO odpudivé udělá ANO odporné. Kde je zde racionalita?
Možná někde v odpadkovém koši Babišova obytňáku.