Podobně jako policie úspěšně monitoruje zloděje a obchodníky s drogami v centrech velkých měst, bude ještě pilněji a usilovněji monitorovat průběžný masakr na hlavní dopravní tepně. Do svého monitorování nechá nahlédnout občany. Takže občan za volantem bude informován průběžně skřehotajícím rozhlasovým vysíláním, že mezi ním a cílem cesty je ikstá zácpa a na bránách načítajících náklaďákům mýto se dozví, kde je jaká bouračka.

Toto jsou samozřejmě důležitá opatření, která v civilizovaném světě všude jsou, ovšem jako doplněk – především jako doplněk promyšlené a intenzivní výstavby dálniční sítě a efektivní údržby sítě stávající. Ani jednoho, ani druhého u nás svědky nejsme. Páně ministra Šimonovského plán na přístavbu dalšího pruhu k dé jedničce je natolik šílený, že by mohl budit zděšení až paniku, naštěstí nikdo nevěří na jeho realizaci, takže není bezprostředních obav o psychický stav obyvatelstva. A když se dozvíme, že dálnice mezi Prahou a Českými Budějovicemi má být dokončena za patnáct let, máme pocit nějakého temného šprýmu.

Nicméně, vraťme se k úvodnímu návrhu. Situace už je natolik katastrofální, že by mohla aspoň některým politickým špičkám otevřít oči. Je před volbami. Zatím se sice všichni, socialisté jako liberálové, účastní závodů v tom, kdo nabídne velkorysejší rozdávání veřejných peněz, ať už se to jmenuje „sociální stát“ nebo „tlustá peněženka“. Je ale nepochopitelné, že zásadním předvolebním tématem se nestává doprava. To je přece oblast lidské činnosti, která se týká absolutně každého občana. Investice do této oblasti, i kdyby nakrásně byly na dluh, vedou ke zvýšení efektivity národního hospodářství a ke zlepšení kvality života občanů. Navíc se plnění slibů v této oblasti dá přesně a průběžně kontrolovat.

Nu, možná je právě toto důvod, proč se politici do této problematiky nehrnou, a tak jsme odsouzeni čekat v zácpách a smutně pohlížet na rostoucí počet křížků po okrajích silnic.