Těch otázek je mnoho. Zmrzneme? Budeme mít na zaplacení elektriky a plynu? Podobných otázek je víc a nedostává se nám na ně odpovědí.

Sněmovna schválila ve čtvrtek úsporný tarif na energie, na přelomu července a srpna vláda rozhodne o jeho konkrétní podobě. Zatím tomu lze rozumět tak, že se státní příspěvek při vyúčtování strhne z konečné sumy, takže nebude nutné žádat a dokazovat a podobně. Prováděcí praxe bude na vládě a zákon jí umožňuje volně rozhodovat. Zatím má k disposici 27 miliard a to pak by na domácnost vyšlo až 16 tisíc ročně.

Hned se hrnou otázky. 16 litrů za rok je 1300 měsíčně a nějaké drobné. Pěkná suma, na chodníku ji hned tak nenajdu, vytrhne ale z nouze domácnost, která je celá na elektriku, včetně topení? Tady je odpověď jasná. Nevytrhne. Ale zaplaťpánbu za ni. Jenže na to se vážou jiné otázky. Vyrábíme elektřinu levně, vyvážíme ji… a nakupujeme za násobné sumy za cenu stanovenou burzou v Lipsku. Podrobně její funkci vysvětluje server Finmag. Z jeho analýzy vyplývá, že lví podíl na vysoké ceně energie mají emisní povolenky a pak poplatky za obnovitelné zdroje. Výsledek je zoufalství lidí drcených vysokými cenami energií. Brusel je si tíživé situace vědom, proto zvažuje nový kompenzační fond. Ten bude financován… z výnosů vysokých cen energií. Je to jednoduchý princip. Vynalezl ho v 18. století Baron Prášil když zapadl i s koněm do bažiny a vytáhl se energickým tahem za vlasy.

Brusel tedy bdí, ale ani Fialova Praha nespí. Aby se vybabrala z těžkostí, do níž ji dostala předchozí Babišova vláda nezodpovědným zadlužováním, požádá Evropskou komisi o půjčku ve výši 350 miliard. Další otázka: přestane pak kritizovat Babiše za zadlužování? Tady je otázka hned s odpovědí: nepřestane.

Takže finální otázka zní: jak dlouho si to nechají lidé líbit, než vyrazí do ulic? Odpověď není, jen odhad – takový 17. listopad by mohl být dobré startovací datum.