Oprátka je skoro upletena, taky stolička je už na místě
Důslednost, s jakou vláda spěje ke sebezničení, je skutečně hodna lepší věci. Její priority v těchto parlamentních dnech? Daň na mobily ve prospěch České televize a zvýšení věku odchodu do důchodu s ohledem na vývoj demografické křivky do roku 2050. Andrej Babiš by si mohl ušetřit exhibici řečnického pultíku (možná, že ho to baví a proto to dělá, praktický efekt to nemá). Jestli čtyřkoalice prosadí hranici 67 let, může si Babiš zopakovat svůj žertík s tím, že bude dělat diváka s kelímkem popcornu u jedné ruky a fialovým pumprdlíkem u druhé ruky. Je to mimo realitu. Tohle lidi nikdy nevezmou, musela by je přesvědčit jiná vláda, než ta, které věří 20% obyvatel. Žvásty o rostoucím průměrném věku a zlepšování kondice jsou jen žvásty. Co naplat, kondice po šedesátce klesá. Až půjde Petr Fiala do penze, možná nějaký mudrc spočte, jestli se kohortě kolem věku 65 let vyplatí víc na nemocenské, než kolik by se vydalo, kdyby ti lidé byli na penzi.
Když se na podíváte pozorně na oprátku, na které se vláda chystá spáchat sebevraždu, uvidíte, co je na ní napsáno: ZODPOVĚDNOST. Je to úžasně zodpovědná vláda. Bojuje za rozpočet – a výsledkem je astronomický dluh, který se podařilo ještě navýšit, protože zapršelo. Starost o rok 2050 neuspokojí nikoho a nic nevyřeší.
A jak ujišťuje Dagmar Honsová z Meteorologického ústavu, bude zase pršet...
Kam poplují Piráti
Na karambol Ivana Bartoše reagovali Piráti odchodem z vlády (interpretují to tak, že byli vyhozeni) a tím pádem se z vládní strany stala strana opoziční. Deklarují, že budou „lepší opozice‟, tedy, že nebudou automaticky proti čemukoli, co kdykoli a jakkoli navrhne osiřelá vláda. Pokud návrh bude v souladu s jejich programem, návrh podpoří. To zní rozumně, kéž by tomu tak bylo vždy a držely by se toho i další opoziční strany. Srozumitelně o tom hovořila europoslankyně Markéta Gregorová v interview Seznamu, v pořadu Ptám se já, Marie Bastlová. Tato epizoda 768 je velmi zajímavá, je to skutečný hard talk, kdy si paní Bastlová namazala paní Gregorovou na chleba, když po ní chtěla vědět, jak to bylo s koexistencí Pirátů ve vládě s korupčníky a kmotry z ODS. V jednu chvíli to bylo až nemilosrdné. Soucitnému člověku, jako jsem já, bylo paní Gregorové až líto. Ale o to by nic. V jednom momentě paní Gregorová vysvětlovala proč byli Piráti třikrát po sobě ve volbách neúspěšní. Lapidárně to vysvětlila tak, že museli dělat ve vládě kompromisy.
Dovedu si představit jedinou vládu, v níž by nemuseli dělat kompromisy, a to takovou, kdy by po vítězství s výsledkem 101 + poslanců za Piráty sestavili jednobarevnou vládu. Něco takového nehrozí. Jak si tedy Piráti představují fungování politické strany v systému zastupitelské demokracie?
Zivot jde nicméně dál. Uvidíme, zdali systém „lepší opozice‟ voliče osloví lépe než vězeňský autobus s Bartošem v roli žalářníka. Slušná opozice, to asi není to, co Piráty uvedlo jako třetí nejsilnější stranu v roce 2017 do Poslanecké sněmovny. Hodně bude záležet na figuře lídra. Bez Ivana Bartoše budou Piráti, odpusťte to srovnání, jako ANO bez Babiše: jakkoli nemají NIC společného, odchod Bartoše respektive Babiše by stranu/hnutí, řekněme to mírně, oslabil. O vedení Pirátů se uchází Lukáš Wagenknecht. Uvidíme, pokud si ho Piráti ustanoví do čela, jestli Wagenknechtova pleš u voličů líp zabere než Bartošovy dredy.