Připomeňme, jak to chodilo za minulého režimu. Ten byl totalitní, s absolutním dohledem prakticky na cokoli. Takže bylo možné způsobit půjčku s minimálním úrokem. Na základě této půjčky byla vydána cosi jako šeková knížka zvaná nákupka a komodity bezprostředně spojené se stavbou, jako třeba cement, vápno, písek, stavební materiál a podobně, se nakupovaly prostřednictvím této nákupky. To bylo možné, opakuji, jenom díky totálnímu dohledu státu. Dnes vydechneme: ach, to bylo krásné! Jenže vinou totalitního státu nebylo nic k dostání a bylo nutno podmazávat a čachrovat a podnikat černé operace. Toto je chválabohu minulost, jenže ve svobodném státě není možné něco podobného realizovat. Stavební spoření není technicky možné nasměrovat skutečně na stavění. Je to jedna z ran sekerou do státního rozpočtu. Takže je dobře, že vláda tu ránu omezila.

K diskusi státní versus soukromý saktor
Jelikož jsem od státu nikdy nic pozitivního nepobral, ani dřív ani nyní, jsem náchylný k podpoře soukromého sektoru, to doznávám. Nicméně zaujal mě pohled čtenářky H.H., která mi napsala:

Po přečtení dnešního úvodníku na "Neviditelném" jsem si uvědomila, jak je nesprávně a do zblbnutí opakováno klišé státní úředník versus pracovník v soukromé sféře s tím, jací jsou ti živnostníci vlastně chudáci. Proč také někde nezmiňujete - novináři obecně - že státní zaměstnanci jsou v této zemi jediní, ze kterých stát vyrazí daně beze zbytku (k výši průměrných platů se nemá cenu rozepisovat, všude ve státní sféře platí, že cca 70% pracovníků na průměr nedosáhne). M.j. v naší rodině pracuji já v administrativě, dcery a vnučky ve zdravotnictví a školství - vím, o čem mluvím (nevidím to tedy pouze u svých kolegů).
Teď ale k těm, o kterých píšete, jak nesou veškerou tíhu na svých bedrech. Ano, ale s výhradami. Proč nikde nezmiňujete, že soukromé firmy (jedno či ve stavebnictví, pohostinství či jakékoliv jiné soukromé firmě) zaměstnávají načerno několik zaměstnanců, event. jim platí zatraceně malý plat a zbytek jim dávají na ruku tak, aby za ně nemuseli platit vyšší daně? A co malí živnostníci? Objednáte si malíře, truhláře, elektrikáře a jiného řemeslníka a 95% z nich vám samozřejmě fakturu nevystaví, udělají to až po vašem vyžádání. Ti drzejší vám přímo řeknou (letošní zkušenost), že když nebudete chtít fakturu, budete to mít o xxx Kč levnější. A proč se mne např. na Smíchově v lékárně pokaždé ptají, zda potřebuji účet? (Já ho sice fakt nepotřebuji, ale není ta otázka nesmyslná?) A proč v každém soukromém (teda nejen v soukromém) zdravotním zařízení natáhnou ruku pro "třicet", ale potvrzení opět nikde? No - fakt by mně zajímalo, kolik utíká peněz na daních v těchto a podobných případech.
Samozřejmě to nebudou tak závratné částky, jako jsou ty, které stát neumí získat od bank a podobných zařízení (tyto megačástky, které odtečou kamsi do nenávratna a do zahraničí si naštěstí normální smrtelník neumí představit, jinak by to s ním muselo švihnout). Stát prostě umí to, co je pro něj nejjednodušší, čili v dnešním případě oškubat státní úředníky. Nehledí ovšem ani teď, ani dopředu na to, že ve špatně placené státní správě budou pak pracovat zaměstnanci, v jejichž silách (a umu) nebude m.j. uvedené nešvary kontrolovat a účinně vyžadovat nápravu. Za málo peněz málo muziky, že?

To jsou závažné argumenty, nicméně si myslím, že redukce stavů zaměstnanců o 30% a snížení platů cca o 20% v soukromém sektoru je bolestnější rána, než blaho z benefitů nepoctivého podnikání. Doložit to ovšem nemohu, je to otevřené téma k diskusi. Třeba někdo reálná tvrdá fakta zná.