Analytici z agentur pro výzkum veřejného mínění k tomu řeknou za čas své, nicméně už teď je zřejmé, že nejvíce tratí na tomto projektu sami komunisté - v obecních volbách přišli o půl druhého tisíce zastupitelů. Sociální demokraté jsou na tom přece jen lépe, ztratili 400 zastupitelů. Zvítězila tedy ODS a polepšili si také zelení.

Volby do místních samospráv jsou tedy hotovou věcí, otevřené jsou volby senátní. V jedenácti obvodech půjdou proti sobě ODS a ČSSD. Na tyto obvody se jistě soustředí pozornost veřejnosti, jelikož výsledky naznačí, čemu přece jen lidé dávají přednost, zdali modrým nebo rudým.

V tom je totiž problém spolčování s komunisty. Jakmile se s nimi někdo spojí, dostane nálepku rudý, a jakmile se komunisté s někým spolčí, ztratí část svých příznivců, jelikož ti si přejí mít komunisty jako dříve vládnoucí stoprocentně, totálně, se vším všudy a spojení chápou jako zradu a ztrátu rudosti. Což samozřejmě z tohoto hlediska zrada a ztráta rudosti je, jelikož podle všech pouček se komunistická strana liší od všech ostatních tím, že je to strana revoluční a parlamentarismus přijímá jen v "přechodné fázi" konečného revolučního boje o moc. Komunisté to vědí a proto se zastali svého extremistického "alter ego", tedy "mladých komunistů", když je zakázalo ministerstvo vnitra coby neústavní organizaci. Jenže rozdíl mezi nimi je, že oficiální KSČM má na sobě maskovací síť parlamentarismu (ta se dá snadno shodit ze dne na den), kdežto mladí komunisté usoudili, že poměry dospěly tak daleko, že síť mohou odhodit. To jen na okraj toho, s kým půjde Paroubek do boje proti "modré totalitě".

O co tedy půjde v příštím kole?

Paroubkovi možná půjde i o jeho "politický krk", protože volební výsledky neodpovídají síle jeho povyku. Je nucen se znovu a znovu stavět do negativní pozice: po parlamentních volbách tvrdil, že to bylo něco jako únor 1948. Před volbami křičel kvůli "mediální masáži" a prohlašoval, že je policie "politická", jelikož odhalila podvodníky z řad vysoce postavených činitelů z jeho vlastního okolí. A teď tedy vyzve občany, aby se semkli za ním a za komunisty v jednom šiku. Na tomto místě úvahy končí: jestli mu to vyjde, o tom rozhodnou příští pátek a sobotu voliči.