Stát se to ještě před tím, než obrnění policisté vtrhli do úřadu vlády a s velkým humbukem tam udělali zásah – aby se krátce na to aféra vytratila a hlavně, vytratil se z ní jeji hlavní inzerovaný obsah, tedy úder proti politické mafii, bylo by Grygárkovo obvinění velká senzace. Útvar pro odhalování organizovaného zločinu obvinil bývalého náměstka pražských vrchních žalobců Libora Grygárka z nadržování lobbistovi Romanu Janouškovi. Dnes budeme informace zkoumat spíše opatrně.

Grygárkovi doručili usnesení o zahájení trestního stíhání a totéž snad má hrozit i Janouškovi. O Grygárkovi se toho napsalo mnoho nepěkného, právě v souvislosti s Janouškem. Podle toho, co bylo zveřejněno, má jít o další tah v kauze Nagyové. Dojem z toho není žádný nebo spíš rozpačitý.

Ale abych nebyl osočen, že paušálně pomlouvám české poměry: Radovan Krejčí utekl do Jihoafrické republiky (pomohla mu naše policie, ale to je jiná kauza) a tam se chová tak, že o něm noviny taky píší velmi nepěkně. Když ho tamní policie po dlouhatánské době sebrala, tajně jsem si říkal – no jo, to jsou jiné poměry, tam se s ním nemažou.

Ale mažou. Ono to mazání kolem lidí, o kterých "každý ví" to či ono, je projev demokratických pořádků a uvážlivého soudnictví. To nacisti a komunisti, ti se s tím nemazali. Ti věšeli a komunisté, když věšení vyšlo z módy, aspoň zavírali, do posledních dnů svého režimu. Raz dva.

To, co o věci víme, má jen ten význam, že policie Grygárka obvinila. Nic jiného to neznamená.