V posledních dnech bylo proneseno mnoho pošetilých řečí a ta nejzlejší a nejhloupější se týká NATO. To prý dramaticky selhalo a vyvolává pochybnosti o oprávněnosti své existence. Pochybnosti o oprávněnosti existence NATO rozhlašovali nejhrůznější heroldové od roku 1949, kdy NATO vzniklo jako reakce na komunistický převrat v Československu. 

Momentální stav situace v Afghánistánu je důsledek fatálního výpadku úsudku levicového prezidenta USA Joea Bidena, který hodil do koše projekt na postupné stahování a zrychleným odsunem ozbrojených sil USA (základna Bagrám vyklizena nečekaně uprostřed noci) znejistěl afghánské vládní vojáky, takže si řekli, že když utekli Američané, utečeme taky. Znevažování NATO je plivnutí do obličeje všech, kdo v Afghánistánu dvacet let bojovali, a zvláště pak plivnutí na hrob padlým.

Je více než předčasné hodnotit, co se vlastně stalo. Takzvaně zvítězil Tálibán, ale nikdo neví, kdo je vlastně „ten Tálibán“ a jaké jsou jeho cíle. Američané zahájili válku před dvaceti lety, aby zničili teroristická centra v Afghánistánu a zamezili organizacím, jako je al-Káida, pokračovat v teroristických útocích proti svobodnému světu. Ten cíl byl splněn. Co se výrazně nepovedlo, to byla snaha vybudovat v zemi demokratický režim se všemi institucemi západního stylu. To se skutečně nepodařilo, ale teprve budoucnost ukáže, zda nejsou zaseta semínka pro další vývoj – průměrný věk Afghánců není ani dvacet let a žádný Tálibán lidem nevygumuje z hlav zkušenosti dvaceti let kontaktu se Západem. Paradoxně, zprávy z Kábulu naznačují, že se vítězové chovají zdrženlivě a že se v ulicích neděje to, co se třeba dělo v Praze v květnu 1945, kdy čerství vlastenci věšeli Němce na lucerny a v koších na odpadky pod nimi rozdělávali ohníčky. 

Co bude dál, neví nikdo, otevřené jsou všechny možnosti včetně té, že se z Afghánistánu stane standardní islamistická teokracie, která se bude držet základních norem mezinárodního soužití. Více si realista nemůže v zemi dosud zabředlé do středověké tmy přát. Pokud to tak bude, kdo by za rok, za dva hovořil o prohře Západu a zbytečnosti NATO? Budeme mít Afghánistán s plnovousy a modlitbou pětkrát denně, v klidu pašující svoje opium. Sen o moderní zemi s univerzitami plnými emancipovaných žen zanecháme dalším generacím, třeba se dočkají splnění.

Často se teď mluví o paralele Afghánistán – Vietnam. Ale ani vietnamská válka nebyla stoprocentní prohra. Američané a jejich spojenci přišli do Indočíny, kdy hrozil dominový efekt. Komunismem byla ohrožena celá jihovýchodní Asie, v jednu chvíli to vypadalo, že padne Indonésie, v klidu nebyla ani Barma s Malajsií. S Vietnamem padl Laos a Kambodža, ale jeďte se tam dnes podívat. Na lucernách uvidíte vlát vlajky s kladivy, srpy a hvězdou, ale po ulici proudí život západního střihu. Bez tehdejšího amerického angažmá, kdo ví, viděli bychom tyhle vlajky možná i na ulicích Jakarty.

Definitivní stažení z Afghánistánu připravil Donald Trump a kdyby se nebylo podařilo ho vystrnadit z Bílého domu, nejspíš by došlo k nějakému méně dramatickému předání moci. Vinou Joea Bidena k němu došlo s přídechem ostudy. Odpovědnost za ni ale nese výhradně on.

Je věru třeba zachovat chladnou hlavu a vzdát se ideologických předpojatostí. Pak se budeme jinak dívat i na náš výkon v těchto krizových dnech. Zatímco média vibrovala rozčilením nad neschopností české vlády, tři dopravní letadla stáhla z Kábulu náš personál a dosažitelné spolupracovníky, zatímco Němci přivezli sedm osob s vysvětlením, že na letišti byl chaos, a Holanďané z téhož důvodu nepřivezli vůbec nikoho. Od nich se jistě brzy dočkáme dalších kázání o evropanství a solidaritě a o tom, kdo patří a kdo nepatří do Evropské unie.