Ministr vnitra Milan Chovanec uvažuje o zřízení institutu policejních asistentů. Protože jsme v Česku, hned se strhl pokřik, jaký je to nesmysl a že tato funkce je zprofanovaná Pomocnou stráží Veřejné bezpečnosti. Je to bohužel velmi český postoj. Není nejmenší objektivní důvod, proč by nemělo vzniknout dobrovolné těleso zaměřené na udržování veřejného pořádku.
Velmi dobře organizovaný mají tento systém v Jižní Koreji. V korejských městech vidíte ráno takovéto péesáky, jak pomáhají dětem při přecházení ulic. Jistě mají i další funkce. Špatného na tom není vůbec nic. Navíc slýcháme volání z problémových lokalit po zřízení občanských hlídek. Záleží na nastavení kompetencí a než se začnou nastavovat, bylo by dobře o věci debatovat. Aby debata měla smysl, měla by být založena na jiném základu než na reminiscencích. Režim je čtvrt století pryč a je trapně snadné nápad odstřelit prostě poukazem na to, že se tady za bolševika dělalo „něco podobného“ a bylo to blbé.
Ta negativní prvotní odezva je bohužel symptom stavu společnosti a je smutné, když se k pivnímu hlasu hospody čtvrté cenové skupiny (i to je reminiscence na starý režim) připojí politici.
Principiálně je Chovancův nápad dobrý a kdyby se rozumně realizoval, posloužil by dobré věci. Hlavně v tom, že by posílil pocit sounáležitosti s komunitou. Blbé řeči ten pocit sounáležitosti jen narušují.