Nezbývá než nadávat
Tunel Blanka projektoval debil, prohlásila veřejně pražská primátorka Adriana Krnáčová a potrefená husa se okamžitě ozvala, firma Satra. Jestli z toho bude soud, pak s ohledem na naši soudní praxi se dá někdy kolem roku 2025 očekávat buď otevření tunelu, nebo jeho definitivní zavalení stohy papírů, které se kolem kauzy popíší.
Nedovedu posoudit, do jaké míry je úsudek paní primátorky expertní, ovšem z laického pohledu je plně opodstatněný. Naopak, jen debil by se spokojil s vysvětlením, že nikdo nemohl počítat s přívalovým deštěm a s vlhkostí v tunelu. Navíc je tu šílené pomyšlení, že osud stavby v řádu desítek miliard je v rukou soudního znalce. Poznali jsme bohužel příliš mnoho soudních případů ovlivněných zaujatými soudními znalci, abychom byli v tomto ohledu klidní, že vše proběhne v pořádku.
Shodou okolností jsem dostal od jednoho čtenáře velmi roztrpčený mail. Pisatel se svěřuje, s jakým nadšením vítal pád komunismu před pětadvaceti lety, a trpce popisuje, jak se propadá stále hlouběji do deziluze a skepse. Dlužno si ale uvědomit, že hlavní příčinou negativních pocitů není takzvaný kapitalismus, tedy počínání soukromého sektoru. Příšerně neefektivní je stát a padoušstvím zavání vše, čeho se dotkne. Nikdo samozřejmě za nic nemůže a firma, která položila propustné kabely do louže, bude mít nadále přístup ke státním zakázkám.
Ze zákona.
