Komunisté se od počátku své existence vyznačovali tím, že právo je pro ně prázdný pojem a demokratické instituty slouží jen k jejich prospěchu. A když jim nevyhovovala zákonná ustanovení, napsali si zákon vlastní. Taky podle toho občanské, pracovní či trestní právo za jejich éry vypadalo.

Nyní vycítili příležitost k zásadnímu útoku na právní základy našeho státu - nelíbí se jim církevní restituce, a tak odmítají respektovat zákon, uzavřené smlouvy i rozhodnutí Ústavního soudu a mají v úmyslu to vše zrušit. Ovšem neříkají to naplno, chtějí referendum, tedy svěřit rozhodnutí o majetkoprávním vyrovnání českého státu s církvemi do rukou "pracujícího lidu". Neboť oni mají program pro dolních deset milionů, jak s nebetyčnou drzostí prohlásil Pavel Kováčik, jeden z bolševických předáků. Je to donebevolající chucpe, když zloděj brání vydání jím ukradeného majetku do rukou právoplatného vlastníka.

Komunisté okradli církve a teď chtějí zabránit tomu, aby jim část byla vrácena a zbytek zaplacen. Nečasova vláda se bohužel příliš nenamáhala s vysvětlováním principů a oprávněnosti církevních restitucí, proto veřejnost nechápe, že se jedná o napravení dávného příkoří. Nevidí, že církvemi opatrovaným památkám se dostává mnohem lepší péče než od státu, že dvě miliardy ročně by jim beztak musely být vyplaceny na provoz a že tyto peníze jsou jen pranepatrným zlomkem státního bilionového rozpočtu.

Dlužno přiznat, že KSČM zvolila velmi dobré předvolební téma. Na pováženou ale je, že po počátečním nesmělém přitakávání se k nim připojili naplno i politici z ČSSD. Uvědomili si, že restituce jsou nyní týmž tématem, jakým byly před pár lety třicetikorunové poplatky, které jim pomohly vyhrát volby. Socialisté by si ale měli dát pozor, aby je díky své razanci a proticírkevní demagogii nakonec ve volbách komunisté nepředběhli. Pak už by asi zbývalo jen repete slučovacího sjezdu, aby se mohlo bez problémů pokračovat v dalším loupení. Značka ČSSD by sice zase na pár desetiletí zmizela, ale to by byla jen malá daň za možnost spoluvládnout zchudlé společnosti.

Nejsmutnější na církevních restitucích je ovšem zjištění, že tolika lidem v naší republice vadí, když někdo jiný má dostat zpátky věc, kterou mu kdysi komunističtí zločinci ukradli...